Hlavní obsah

Pokořila svatý grál. Předtím strávila 864 dní v nemocnici a zažila na 200 operací

Povstala z mrtvých. Do jedné věty se dá vmáčknout to hlavní z jejího života. Při ultramaratónu v australské buši utrpěla popáleniny na 65 procentech těla, psal se rok 2011. Před pár dny zvládla Ironmana, epickou výzvu. Turia Pittová byla modelkou, měla krásnou tvář, ale byla také sportovkyní. Tou zůstala. „Nevím, co mám dělat. Pokud zvládnete Ironmana, to znamená, že můžete dělat cokoli,“ smála se celá šťastná.

Foto: Facebook: Turia Pitt

Cíl, dokázala to. Turia Pittová dokončila Ironmana.

Článek

Životní tragédie ji postihla v Austrálii během ultramaratónu Racing The Planet v Kimberley v západní části země. S další ženou a dvěma muži uvízla v lesní rokli, kde došlo k obrovskému požáru. Nespočet operací, čtyři amputované prsty na levé ruce a palec na pravé.

Před pár dny se v Sydney smála. Dokončila Ironmana, tedy 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů na kole a maratón, to vše za sebou, bez pauzy, v čase 13:24:42. Dosáhla svého. Pittová dokázala sobě i lékařům, že je opravdu zpět. „Jeden z lékařů mi řekl, že už nebudu moci nikdy běhat. Myslela jsem si, že mu jednoho dne ukážu. Dám Ironmana, to je typický představitel fitness, svatý grál," citoval server runnersworld.com odhodlanou sportovkyni.

Pittová proležela 864 dní v nemocnici. Byla v bezvědomí, nakonec si její záchrana vyžádala více než dvě stovky operací. Po tom všem musela pomalu, velmi pomalu. Začala deseti kroky, pomalu přidávala. Cesta zpět se zdála nekonečná. „Vždycky jsem byla logická a racionální," tvrdí. Věděla, že tady hraje hlavní roli čas a trpělivost.

Najala si trenéra

V minulém roce se rozhodla najmout trenéra, bývalého Ironmana Bruce Thomase. Její touha uspět ji držela v těžkých chvílích, snad i pochybovala. Začal dril. V březnu 2015 zkusila uběhnout první půlmaratón od nehody. Skončila v čase 01:40, o pět minut rychleji než před zraněním. „Jsem lepší běžec, než jsem byla předtím. Jsem rychlejší, mám trenéra," byla spokojená a děkovala zároveň.

Plavání pro ni bylo náročné vzhledem k amputovaným prstům, kolo měla také upravené. „Když jsem skončila na kole, mohla jsem relaxovat a dýchat. Milovala jsem maratón, protože jsem běžec," přiznala. Ten ji nakonec trval něco málo přes pět hodin. A to po plavání a kole! Vrátila se. Slib, který si dala, splnila. Ne kvůli ostatním, především sobě samé ukázala svoji sílu.

Pittová se po životní změně stala motivační řečnicí a pokračuje v charitě, pomáhá těm, kteří si prošli popáleninami. A že by zahořkla na svět, osud? Ani nápad! „Chci být lepší, než jsem bývala," dodává.

Co vy? Čeká vás dneska trénink, nechce se vám, bolí vás nohy? Opravdu nepůjdete? Dobrý běh!

Reklama

Související témata: