Hlavní obsah

Připoutejte se! Je tu další běžecká móda: maximalistická obuv

Praha

Ještě zcela neodezněla vlna reakcí na knihu Christophera McDougalla, jež zahrnovala také minimalistickou obuv, a už tu máme reakci z úplně opačného konce spektra. Obuv, která se v lecčem snaží být maximální. Je to jen přehnaná reakce na nedávné trendy, nebo na tom skutečně něco bude? Pojďme se na nejnovější trend podívat a společně se zamyslet.

Foto: Profimedia.cz

Nová móda je tady. Podlehnete?

Článek

Hned na začátku si ujasněme jednu věc: Žádná bota nebude vyhovovat úplně všem. Faktorů vstupujících do hry je velká řada, a tak v žádném případě neplatí, že když určitý typ obuvi vyhovuje Frantovi od vedle, bude také ve všem vyhovovat i vám. Každý máme po těle určitá konstrukční specifika, takže ani maximalistická obuv nebude pro každého.

Co to vlastně ta „maximuska" je?

Zjednodušeně řečeno je to bota s předimenzovaným tlumením (třeba až 2,5x silnějším než u standardní běžecké obuvi). To je ale pouze její hlavní rozlišovací znak. S tím, jak se běžcovo těžiště přesune s tlustou podrážkou výše od země, je třeba botu více stabilizovat. To se děje především zvětšením plochy podešve. Klidně i o 20-30 % oproti tradiční obuvi. S nárůstem objemu se výrobci musí snažit použít co nejlehčí materiál, který zároveň dobře tlumí nárazy, ale nepohlcuje až příliš mnoho energie, která by pak běžcům mohla chybět.

Nutno říci, že maximalistická obuv není přesným opakem obuvi minimalistické. Čerpá vzory i z minimalistického světa. Maximální sestry si z minimusek vzaly kromě odlehčených materiálů také touhu po co nejpohodlnějším řešení, navíc bez přílišných opor, podpor nebo výztuh. A asi nejdůležitější znak mají oba druhy bot společný ‒ malý sklon roviny špička-pata (tzv. drop). Maximusky se vyrábějí s velice malým až středním dropem. Najdete je s nulovým sklonem i s tím mírným, řekněme do osmi milimetrů.

Pro koho je to dobré?

Za „vynálezce" maximusek můžeme považovat projekt dvou Francouzů Hoka One One. Je tomu zhruba čtyři roky, co se nechali inspirovat předimenzovanými pneumatikami a pružením horských kol, širokými lyžemi do prachového sněhu nebo supertlustými pneumatikami takzvaných fat biků, kol pro jízdu na sněhu. Když to může fungovat v jiných odvětvích, proč by to nefungovalo i při běhu? Řekli si patrně tito horští běžci a stvořili vypolstrované monstrum. Dnes existuje více jak desítka firem produkujících maximalistickou obuv, mezi něž patří i největší světoví výrobci.

Maximusky jsou primárně určeny běžcům dlouhých tratí, ultramaratóncům. Jsou mezi nimi poměrně oblíbené, protože zpříjemňují dlouhé hodiny dusání po asfaltu či nezpevněných cestách. Stále více se kromě ultra ale objevují také na maratónech i půlmaratónech. Ve Spojených státech se na startu největších ultramaratónů objevují boty Hoka třeba i na 60 % startujících.

Nepříjemná pravda?

Na druhou stranu je třeba zmínit také nepříznivé okolnosti běhu na tlustých podrážkách. Sám McDougall asi nezdůraznil dostatečně důrazně onu vědecky podloženou informaci, že běh na tlustých podrážkách zatěžuje klouby nohou zpětnými rázy více než běh naboso. Ačkoli se na první pohled může zdát běh v maximuskách pohodlnější, ve skutečnosti své klouby zatěžujete více. Dokonce i příznivci maximalistické obuvi doporučují neběhat v ní stále, ale boty střídat.

Na celkové zhodnocení hnutí maximalismu si budeme muset ještě chvíli počkat. Zatím neexistuje žádná nezávislá studie sledující jejich vliv na pohybový aparát běžce. Maximusky se úspěšně šíří běžeckým světem, ale absolutní elitu v nich ještě běhat neuvidíte. Český ultramaratónec číslo jedna Radek Brunner naopak maximalismu propadl. Konečným soudcem by tak pro každého neměl být tlak trhu, ale jeho vlastní tělo, jemuž dobře naslouchá.

Máte ve svém strojovém parku také nějaké "maximusky"?
Ano, na dlouhé běhy jsou velmi pohodlné.
17,5 %
Ne, ale uvažuji o jejich koupi.
12,6 %
Ne, je to jen další módní výstřelek.
69,9 %
Celkem hlasovalo 365 čtenářů.

Reklama

Související témata: