Hlavní obsah

Zubař z Belgie vyučil Američany. O chrup se mu musel starat švagr

Zubař z Belgie překonal i taková jména jako Scott Jurek, Karl Meltzer nebo Joe McConaughy. Dentista si na pár dnů odskočil z Evropy, aby vyškolil domácí ultraběžce na Apalačské stezce. Appalachian National Scenic Trail je nejdelší turistickou stezkou světa. Na východním pobřeží USA prochází 14 státy a měří kolem 3500 kilometrů. Každoročně ji navštíví a alespoň určitou její část zdolá více než dva milióny lidí. Jak ale dokázal evropský zubař vyzrát na světovou špičku? Měl pár fíglů.

Foto: Profimedia.cz

Že jednou Apalačskou stezku ovládne zubař, nikdo nečekal.

Článek

Karel Sabbe má 28 let, ale do historie vytrvaleckého sportu už stačil udělat pořádný zářez. O překonání Apalačské stezky snil ještě v dobách, kdy pracoval jako dobrovolník v národních parcích amerického jihozápadu. Nyní už přišla ta chvíle, kdy může zaslouženě slavit. V posledních letech se rekordní časy na stezce také posouvaly, ale v konečném součtu se jednalo spíše o hodiny než o celé dny.

Sabbe ale dokázal z posledního rekordu ukrojit neuvěřitelné čtyři dny, když z 45,5 dne Joa McConaughyho udělal 41 dní 7 hodin a 39 minut. U vzdálenosti 2 189 mil, tedy 3523 kilometrů to obnáší zhruba dva maratóny denně každý den bez jediné větší přestávky. Dalo by se asi čekat, že už jen pouhým pokusem své americké kolegy zrovna nepotěší. Opak je ale pravdou. Se všemi hovořil, už když se na svůj výkon připravoval, a všichni mu dali cenné rady, dokonce byli připraveni i jako „přítel na telefonu" po celou dobu jeho nakonec úspěšného pokusu. Dostal od nich cenné tipy na ledování nohou, stravování i logistiku.

Belgický dentista si tak mohl vzít ponaučení z chyb ostatních i čerpat z jejich dobrých rad. Největší prioritou ovšem bylo vyhýbat se po celou dobu zraněním jako čert kříži. Sabbe měl i skvělý podpůrný tým, s nímž dokázal také logistickou stránku věci doladit do nejmenších detailů a s precizností na jednotlivé minuty. Společnost mu dělali přátelé, manželka, švagr a rodiče vlastní i manželčiny. Všichni ze sebe vydávali to nejlepší, aby dokázali včas dopravit na správné místo další energetické zdroje. Těch vytrvalec zlikvidoval zhruba 10 000 kcal denně. A jak řekl magazínu Runner's World, „nejprve lačníte po cukrech, pak se přeorientujete na tuky. Cpal jsem do sebe pizzu, bramborové lupínky, mraky bonbonů, buráků v čokoládě, cereální tyčinky a podobně věci." Doplňování energie probíhalo většinou při výbězích do kopce, aby běžec příliš neztrácel čas.

Vytrvalcův švagr byl zároveň také velitel doprovodného týmu. Osobně se staral i o Karlovu ústní hygienu. „Vždycky za mnou někam přiběhl s kartáčkem a pastou a poručil mi ‚Teď si vyčisti zuby!' Sám bych to nikdy nezvládl, což by bylo hodně špatné vzhledem k tomu, že jsem pil všechny ty slazené nápoje a jedl cukrovinky," svěřil se dentista novinářům.

Celou svoji trasu si Belgičan nahrával do přístroje GPS a zároveň zpřístupňoval online na své sportovní aplikaci. Svým rychlým výkonem překonal dokonce i svá vlastní očekávání a na konci cesty mu ještě pár dní volna zbývalo. Jak je jen využít? Zamířil do nejbližší pizzerie a na pivo. Konečně se mohl také pořádně vyspat nebo jen prostě posadit. Jak se dal trochu dohromady, už mířil do New Yorku, kde ještě stihl i nějaké zápasy U.S. Open. Dalším sportem, který miluje, je totiž tenis.

Reklama

Související témata: