Článek
Zklamaný Kincl na turnaji Oktagonu na fotbalovém stadionu v pražském Edenu tak trochu navázal na nepovedené vystoupení z loňského října, kdy přišel o titul šampiona ve střední váze. Ani tehdy proti německo-tureckému bijci Kerimu Engizekovi nepředvedl v pětikolové šichtě nikterak oslnivý výkon.
„Proti Machovi se za výkon stydím. Bylo to přetaktizované a celkově hrozné. Zůstal jsem v načítání pohybu,“ povzdechl si Kincl, jenž nakonec jednoznačně prohrál na body. Mnohem víc jej však mrzí obrázek souboje. „Tohle přitom byl jeden z mála zápasů, do nějž jsem nastupoval bez pochybností. Byl jsem přesvědčený o tom, že mám všechny zbraně, a tak skvělou přípravu, že budu odcházet jako vítěz. Možná mi tahle role osobně tolik nesedla,“ uváděl český ranař na svém youtubovém kanálu.
„Do takové pozice se nechci dostávat. Chci s těmito kluky zápasit a vyhrávat. A pokud ne vyhrávat, tak alespoň sakra podávat adekvátní výkony a zatápět jim, aby to bylo těsné. Také v mé hlavě chci bojovat s evropskou špičkou, ale záleží, jestli na to ještě mám,“ povzdechl si.
A není proto divu, že se mu do hlavy vkradly překvapivé myšlenky o konci kariéry. Vždyť Kincl naposledy dvě porážky v řadě zažil před patnácti lety. „Už jsem chtěl končit po zápase, kdy jsem si sundával pásky z rukavic, ale nakonec jsem si řekl, že to proberu s týmem. Také na tiskové konferenci jsem chtěl oznámit, že to balím,“ přiznal svalnatý bojovník, že nebyl daleko od oficiálního odchodu do sportovního důchodu.
„Aktuálně jsem na rozcestí a přemýšlím, jakým směrem se vydat. Přemýšlel jsem, zda nemůžu tomuto sportu více pomoci z trenérsko-manažerského pohledu, tzn. vytvořit v Hradci Králové ideální podmínky pro nastupující generaci, aby to bylo o tom, že sem budou na kemp jezdit domácí i zahraniční bojovníci,“ hledá řešení muž s více než čtyřmi desítkami zápasy na kontě.
Machmud Muradov s Patrikem Kinclem po duelu zakopali válečnou sekeru.
Někdejší dlouholetý vládce střední váhy však nechce udělat žádné ukvapené rozhodnutí. „Teď už mě to zase víc tahá k poslednímu běhu na vrchol za titulem. Splnit si tenhle cíl a rozloučit se. Je tu spousta starších zápasníků, kterým se to povedlo,“ připomíná. „Mám totiž strach, že si za deset let, kdy budu sedět u krbu na horách, budu říkat, že jsem to mohl tenkrát ještě zkusit. Teď jen záleží, jestli do toho chci ještě pořádně hrábnout a nastavit přísnější pravidla, mantinely a změnit pár věcí v přípravě,“ zamýšlí se.
„Ještě ale nemám nic rozhodnuto. Dám si ještě pár dnů klídek. Dohoním resty, které jsem odkládal, a třeba to pak přijde samo. Budu to muset probrat s týmem a s lidmi, kteří mi jsou nejblíž,“ nestanovil si Kincl přesný termín, do nějž se rozhodne.
Tak či tak se jeden z nejlepších domácích bijců, který svedl několik titulových bitev i v zahraničních organizacích, dostává do nelichotivé situace. Zcela určitě ho v dalším souboji mine bitva o šampionský opasek, což zažil naposledy před třemi lety. V žebříčku bojovníků střední váhy se aktuálně nachází za právoplatným šampionem Engizekem a prozatímním vládcem Muradovem.
