Hlavní obsah

Nažhavený Procházka za oponou boje. Umí upustit páru, v cizině spustil šílenství

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když na dnes už nejúspěšnějšího českého bojovníka Jiřího Procházku narazil v roce 2013, v té době ani zdaleka nemohl vědět, kam to rodák z Hostěradic v následných krocích kariéry dotáhne. Brněnský fighter a Procházkův kamarád Jan Gottvald ovšem jako jeden z mála může říct, že byl u formování talentovaného bojovníka až do pozice šampiona slavné UFC. A jak už bývá zvykem z předchozích let, tak bijec, který loni praštil s profesionální MMA kariérou, pomáhal dlouholetému kamarádovi i před blížícím se soubojem s Aleksandarem Rakičem. „Na to, kam to Jiří dotáhl, je nesmírně skromný a pokorný člověk,“ chválí pro Sport.cz Gottvald parťáka, kterému z exotického Thajska bude alespoň na dálku držet palce na jubilejním galavečeru UFC 300.

Díky prohře si člověk uvědomí, co v životě opravdu chce. Zápasník Jiří Procházka otevírá novou kapitoluVideo: Sport.cz

 
Článek

Vaše přátelství s Jiřím trvá už zhruba jedenáct let, jaký spolu máte vztah mimo gym?

Musím říct, že super, protože se známe od doby, kdy jsem zhruba v roce 2013 přišel do starého Jetsaam Gymu, kde v tu dobu Jiří už trénoval. Jirka měl v té době za sebou snad první dva profesionální zápasy a končil s thajským boxem. Právě po mém příchodu do gymu tam narval i MMA. Když se za tím zpětně ohlédnu, tak je to fakt už dost dlouhá doba. Zažili jsme spolu i věci mimo gym, v tomhle ohledu se známe fakt dobře.

Jaké věci máte na mysli?

Bylo toho dost, byli jsme společně na různých akcích. Na to, kam to ve finále dotáhl, je strašně skromný a pokorný člověk. Klobouk dolů, kam to dotáhl. Hodně lidem, kteří ho neznají, může připadat, že je dejme tomu trochu autista, ale on je takhle disciplinovaný a má svoje věci, které má jasně a striktně nastavené. Na tuhle stranu to chápu.

Umí i trochu upustit páru a uvolnit se s alkoholem v ruce?

Jo, určitě jo, upustit páru rozhodně umí. Jako u každého profesionálního sportovce je to sice ojedinělé, protože na to někdo třeba není, ale Jiří nemá problém si párkrát do roka vyčistit hlavu. Myslím si, že je to i dobře. Je to i o psychice zápasníka, který defacto celý rok dělá to samé. Trénink, jídlo, trénink a spánek. Takhle furt dokola. Vypustit je určitě příjemné.

Jak vnímáte jeho ne zrovna tradiční aktivity, jako například meditace, čajové ceremoniály, bušení do stromů či samurajství jako celek?

Pokud mu to psychicky pomáhá, tak to respektuji. Každý má nějaký svůj rituál, který mu pomůže se nastartovat do zápasu. Jiří se zhlédl právě v tomto, takže pokud mu to pomáhá a je s tím sžitý, tak proč ne. Teď jsem zrovna v Thajsku, kde ho hodně lidí stále respektuje. Když tamní lidé zjistili, že jsem od Jirky, tak se na to hodně ptají. Mám na mysli právě to zavírání do tmy a trénování v přírodě. Za ně je to šílené, ale cizincům se to líbí.

Lidé v Thajsku si ho tedy stále pamatují?

Rozhodně, Jiří tu byl dřív než já. Bylo to v době, kdy se v roce 2022 připravoval na titulový zápas s Gloverem Teixeirou. Hodně se to od té doby tady rozrostlo. Je to gym, který má velký potenciál. Tamní prostředí a klima jsou ale hodně náchylné na infekce, člověk si v tomhle ohledu musí dávat pozor. Snažím se trénovat v dlouhém oblečení, protože minule jsem chytil právě stafylokoka a nebylo to nic příjemného. Léčil jsem to snad dva měsíce a už bych to znovu nechtěl zažít.

Co říkáte na to, že se Jiří vrací zpět k tomu, co fungovalo před nepovedeným zápasem s Alexem Pereirou?

Myslím si, že je to dobře. V posledním zápase bylo vidět, jak moc se chce posunout na zemi, ale za sebe si myslím, že se dělalo až moc věcí, které mu ve finále nebyly blízké. Potom to trochu vypadalo i v zápase s Pereirou, kde Jiří dělal věci, které předtím nikdy nedělal. Zrovna v takhle důležitém duelu to za mě bylo zbytečně moc riskantní. Teď se zaměřil na základní věci, které piloval. Mám na mysli tvrdost, která je fakt neskutečná. Na Rakiče by to mělo platit.

Trénovali jste spolu i před blížícím se soubojem s Rakičem?

Je to tak. Měli jsme to nastavené tak, že jsme zhruba dvakrát týdně jeli řízené tréninky pod vedením Jaroslava Hovězáka a Martina Karaivanova.

Rakič je jako malé dítě, je mi ho líto, říká zápasník Jiří Procházka o svém soupeři.Video: Sport.cz

Cítíte změnu oproti poslední přípravě?

Je potřeba říct, že Jiří zapracoval na základních věcech. Zlepšil pohyb, lépe si najel tvrdost a přesnost úderů. Piluje furt to samé dokola, aby forma postupně vygradovala až do zápasu.

Je pro vás velké zklamání, že duel nakonec nebude na hlavní kartě?

Myslím si, že takový zápas by si zasloužil být výš na kartě, ale nevím, z jakého důvodu to takhle nastavili. Ve finále je to jedno. Hlavní je vyhrát a příště třeba půjde zase hlavní zápas. Jiřímu by to mohlo paradoxně i pomoct, nebude tolik středem pozornosti. Proti Pereirovi byl obrovský tlak, ale myslím si, že Jiří je člověk, který si zrovna tohle nepřipouští a nevnímá. To, že nyní nebude tak velký nátlak, by mu ale mohlo psychicky pomoct.

Reklama