Hlavní obsah

Kreuziger: Je to jako mít v garáži super auto, ale nesmět řídit

4. 4. 2020 11:18

Cyklista Roman Kreuziger má za sebou dvoutýdenní karanténu, kterou musel podstoupit po návratu domů do Plzně z etapového závodu Paříž - Nice. Ve středu se díky tomu mohl projet venku na kole, dnes absolvoval vedle jiného prostřednictvím jedné ze sociálních sítí živý chat s fanoušky, při němž zodpovídal písemné dotazy. A přiblížil tak pocity, které jako silniční profesionál nyní zažívá.

Foto: NTT Pro Cycling

Roman Kreuziger v dresu týmu NTT Pro Cycling.Foto: NTT Pro Cycling

Článek

"Je to jako mít v garáži krásné ferrari nebo mercedes, s nímž však nemůžete vyjet a řídit ho. I ten sebelepší motor pak začne trochu trpět, potřebujete ho provětrat. Snad ještě není tahle sezona u konce a budu moct naplno využít své nohy. Pevně doufáme, že si v ní ještě zazávodíme a budeme mít zase na zádech připnuté cedulky s čísly," uvedl Kreuziger.

"Potřebujeme závodit. Jsem ale přesvědčený o tom, že týmy najdou spolu s UCI řešení, jak se k závodění vrátit. Nejen pro fanoušky je obtížné být pouze doma a nevídat nás v závodech. Pro nás je ohromně těžké si udržet nějakou koncentraci a trénovat, když nikdo neví, kdy se začne opět závodit. Řada lidí je hodně pesimistických ohledně situace, která je ve světě, ale já myslím, že je moc důležité, abychom byli pozitivní. Měli bychom být na společné vlně," dodal Kreuziger.

Teprve před pár dny mu skončila karanténa. "Takže přichází čas, abych najel na nějaký režim a ty dny si podle toho uspořádal. Máme se dál držet doma, ale mám dovolené vyjet dvakrát týdně na horském kole. Včera jsem byl poprvé a bylo to super. Užil jsem si ten čerstvý vzduch. Úplně jsem zapomněl, že přichází jaro," přiznal Kreuziger.

Foto: NTT Pro Cycling

Roman Kreuziger v dresu týmu NTT Pro Cycling na Tour de la Provence.Foto: NTT Pro Cycling

Nebýt pandemie koronaviru, absolvoval by v těchto dnech přípravný kemp. "Já bych byl nejspíš na Gran Canaria. A vyhlíželi bychom ardenské klasiky, které jinak bývají teď v dubnu. Každopádně mi chybí parťáci z týmu, protože jsme jako jedna velká rodina. A věřím, že si to užijeme, až bude možné mít zase nějakou společnou akci," těšil se Kreuziger.

Je ale pravděpodobné, že si bude moct ještě dlouho užívat společného času s dcerami Viktorií a Annou. "Holky jsou vážně ranní ptáčata, vstávají už kolem šesté. Rád s nimi snídám. Viki má ráda horkou čokoládu, Anička teplé mléko. Já zaskočím pro čerstvý chleba do pekárny, kterou máme kousek od nás. Potom třeba něco malujeme," prozradil třiatřicetiletý závodník.

"Občas jsem s dětmi já, jindy zase má žena Michaela. Musím přiznat, že bez školky je to občas hodně těžké. Nikdy bych si nemyslel, že to může být až tak náročné... Teď už můžeme alespoň jít i ven, i když s rouškami. Ale je to nejlepší způsob, jak holky odtrhnout od televize," řekl Kreuziger.

Foto: NTT Pro Cycling

Roman Kreuziger v dresu týmu NTT Pro Cycling.Foto: NTT Pro Cycling

Během karantény přišel na chuť virtuálním závodům na specializovaném serveru zwift.com. "Je to vážně skvělá zábava. Začal jsem s tím před dvěma týdny a velmi příjemně mě překvapilo, jak moc je to reálné. Zejména, když na to máte správné vybavení. Pak cítíte kostky i všechno ostatní, je to super. A čas ubíhal i díky tomu opravdu velmi rychle," uvedl Kreuziger.

Dostal také otázku ohledně možného konce kariéry. "Miluju svou práci. Není to ale jen má práce, je to má vášeň. Proto jsem pořád tady a je to i důvod, proč tu chci být i dalších pár let. Miluju tu možnost být cyklistou. Musím si hlídat stravu, starat se o tělo, ale věřím, že ještě pár let mohu závodit. Zatím je pro mě těžké myslet na to, že bych měl být jednou bez tohoto cirkusu," přiznal Kreuziger.

Velkou motivací je pro něho olympijský závod v Tokiu. "I taková Tour de France je každý rok, můžete si to brzy zopakovat, ale olympiáda je jen jednou za čtyři roky. Je to pro mě výhledově i nadále velký cíl a těším se na to. Myslím, že okruh kolem Tokia by mi navíc mohl velmi dobře sedět," konstatoval Kreuziger.

Reklama

Sdílejte článek
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •