Nový Merckx! Pogačar dobyl Flandry, na Roubaix se ale ještě necítí

Loňský neúspěšný útok na žlutý hattrick z Tour de France a prohra s Jonasem Vingegaardem mohly v leckom zasít zrnko pochybností. Možná ale i prohra s konsolidovaným týmem Jumbo-Visma nakopla slovinskou hvězdu k ještě většímu úsilí. Stačí se podívat do výsledků. A je jasné, že Pogačar patří ke zcela výjimečným zjevům současné cyklistiky a snese srovnání s největšími velikány historie. Zdaleka přitom nejde jen o umístění v etapových závodech. Rodák z Komendy se etabloval i na jednodenních klasikách, které modelují svou skupinu hrdinů. A jen ti největší z největších dokázali najít průnik obou světů.

V neděli ve Flandrech se očekával dramatický duel mezi Pogačarem, Van der Poelem a belgickou hvězdou Woutem Van Aertem. A po výkonech během klasik E3 a Gent-Wevelgem v posledních dvou týdnech byl v centru pozornosti především poslední jmenovaný. Samotný závod plný prudkých výjezdů ale tradičně napsal opus podle vlastních not.

Hvězdná trojice se společně pustila do stíhání skupinky uprchlíků, po metě 200 kilometrů se ale začaly dít věci. Necelých třicet kilometrů před cílem odpadl při stoupání na Kruisberg Van Aert. A po dvanácti kilometrech při třetím výjezdu na Kwaremont Slovinec odpáral famózním způsobem i Van der Poela. „Neskutečné. Jel jsem absolutní bomby, jako ještě nikdy. A stejně to nestačilo," kroutil hlavou v cíli hvězdný Nizozemec.

Pogačar si s grácií dojel pro triumf ve třetím z pětice tzv. Monumentů a z nejslavnějších a nejstarších jednodenních závodů má aktuálně čtyři prvenství. V posledních dvou letech ovládl podzimní Lombardii, v roce 2021 rovněž vyhrál na trati Lutych-Bastogne-Lutych. Aby vstoupil do prestižního klubu majitelů všech pěti vavřínů, v němž se zatím sešli jen legendární Eddie Merckx, Rik Van Looij a Roger de Vlaeminck, potřebuje zvítězit i v nejdelším závodu profikalendáře Milán-San Remo, který tradičně sezonu Monumentů otevírá třetí březnovou sobotu, a ve slavném „Pekle severu" z Paříže do Roubaix.

A právě na blížící se královnu klasik, která svým nevybíravým terénem plným nevyzpytatelných dlážděných úseků prověří nejen jezdecké schopnosti, ale také odolnost pozadí závodníků, začaly ve Flandrech padat dotazy ještě dříve, než si Pogačar stačil zobnout z tradiční porce belgických hranolků pro vítěze. Vyhlášená bitva na severu Francie se jede už tuto neděli.

„Paříž-Roubaix je úplně odlišná od závodu Kolem Flander. Jel jsem juniorskou verzi a vůbec si neumím představit, jak drsné to musí být s elitou. Na tamních kostkách jde o úplně jiný druh bolesti a utrpení. Ve Flandrech je spousta stoupání, to mi hraje do not. Na Roubaix bych potřeboval přibrat pár kilo, abych dokázal vydržet ten kostitřas. Myslím, že mám ještě pár let..." prohlásil otevřeně čtyřiadvacetiletý Slovinec. „A vyhrát Milán-San Remo? Můžete si myslet, že jste sebesilnější, a stejně jste bez šance," ušklíbl se při vzpomínce na hořké čtvrté místo v letošním ročníku.

V neděli se ale přece jen dotkl hvězd, když teprve jako druhý závodník v historii s titulem z Tour de France triumfoval ve Flandrech a vyrovnal se tak proslulému „Kanibalovi" Merckxovi. „Podáváme velké výkony, co předvádí Tadej, je ale výjimečné. Bude jako Merckx, nebo je minimálně na dobré cestě stát se podobným velikánem. Je typ jezdce, který může vyhrát komplet Monumenty a všechny tři Grand Tours k tomu. I když mě samozřejmě porážka mrzí," podotkl se smířeným úsměvem Van der Poel.