Článek
Jste přesvědčen, že jste poskládal nejsilnější možný český tým i poté, co třeba Matěj Jendrišák už s reprezentací skončil?
Rozhodně máme nejsilnější český tým, který jsme mohli vytvořit. Možná jsou ve florbale větší jména, ale máme v kádru hráče, kteří pasují do mezinárodního florbalu, jsou nadšení a oddaní týmu, i když zkušeností tolik nemají.
Snažil jste se vybalancovat entuziasmus mladíků se zkušenými hráči?
Je to nová situace, máme v týmu jedenáct nováčků, jen devět kluků už na mistrovství světa hrálo a jediný Tom Ondrušek má na kontě více než dva šampionáty. Ale kluci mají zkušenosti z juniorských šampionátů, zvládnou i seniorský.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Vidíte na nich odlišnou mentalitu? V juniorech dokázali porážet i Švédsko, což je mezi dospělými stále výjimečná událost.
Mladá generace je jiná, starší nebyli zvyklí Švédy a Finy porážet. Když jsme teď zdolali Švédy v Plzni, v kabině jsem kluky chválil, čeho dosáhli, a mladí mi říkali: „Pete, ale my s nimi nikdy neprohráli.“ Snažím se vítěznou mentalitu, kterou přinesli, rozšířit na celý tým.
Jak těžké pro vás bylo v době pandemie sledovat české hráče? Po bouřlivějším loňském jaru u týmu skončili oba čeští asistenti a celý trenérský štáb je z Finska.
Samozřejmě to nebylo ideální. Ale od ledna už jsem do Česka jezdil každý měsíc, i během covidových omezení jsem byl v kontaktu s hráči přes WhatsApp, sledoval jsem zápasy na streamech a mluvil s trenéry. Ideální to nebylo, ale přehled jsem měl.
Před šampionátem v Praze jste vyrazili na Kanárské ostrovy, letos jste zvolil soustředění v Kladně, proč?
Pro mě je to poprvé, kdy jsem jako hlavní kouč nebyl s týmem v teple. Ale když jsem se v Kladně kouknul z okna, bylo to podobné jako ve Finsku, sníh, teploty pod nulou, tak jsme si aspoň zvykli na podmínky v Helsinkách. Přišli s tím sami hráči, že je lepší trénovat na stejném podkladu, jako bude na šampionátu, ve Španělsku bychom tu jistotu neměli.
