Hlavní obsah

Frustrace? Letos to byl slabý odvárek, uznala Christianová. Bude muset chytat do důchodu?

6. 12. 2021 9:42

Přes patrné zklamání brankářka Jana Christianová věcně a s nadhledem hodnotila další čtvrté místo českých florbalistek, však v tom má nechtěnou praxi. Po zisku bronzu v roce 2011 zažívala už potřetí hořký bramborový pocit, byť i v Uppsale výbornými výkony táhla český tým, však si vysloužila nominaci do All Star týmu turnaje.

Foto: Martin Flousek/Český florbal

Jana Christianová střeží branku české florbalové reprezentace.Foto: Martin Flousek/Český florbal

Článek

Uppsala (Od našeho zpravodaje) - Dlouhých třináct let je s přestávkou součástí reprezentace, zažila s ní úspěchy i zklamání, které na šampionátech převažují. Opora florbalového Chodova je ale pevně rozhodnuta, že s reprezentačním dresem se chce loučit vítězně.

V základní skupině jste Švýcarky 5:2 porazily, teď v zápase o všechno byl výsledek opačný. V čem byl největší rozdíl?

Přišlo mi, že jsme nehrály dostatečně dobře, nebyly jsme důrazné. Švýcarky nás předčily ve všech herních činnostech, nedokázaly jsme pokrýt ty nejnebezpečnější zóny před brankou. Švýcarky se tam natlačily a daly jednoduché góly z předbrankového prostoru.

Scházela už šťáva po náročném sobotním semifinále a krátké pauze?

To si nemyslím. Byly jsme dobře fyzicky připravené, spíš byl problém v nás. Nevím, jestli to bylo v hlavách, možná jsme se bály hrát trochu otevřeněji. Bylo to z naší strany takové ustrašené a je to strašná škoda.

Přitom po rychlém srovnání na 2:2 se zdálo, že můžete být na koni vy.

To jsou přesně chvíle, kdy se projevuje česká povaha. Místo, abychom je ještě víc zatlačily a daly další dva tři góly, zase se začneme bát o výsledek. Pokud to nezměníme, nikdy nebudeme nejlepší…

Chybělo českému týmu i více výraznějších individualit? Semifinále rozhodly Finky Kauppiovy, zápas o bronz Rüttimannová s Wikiovou.

My skutečně dost spoléháme na první lajnu. Holky nezklamaly, ale tím, že máme dvě individuality Denisu Ratajovou a Elišku Krupnovou, všichni se na ně speciálně připraví a je pak těžké dávat góly. Je na ně obrovský tlak.

Foto: Martin Flousek/Český florbal

Jana Christianová přichází k loučící se Haně Koníčkové, kterou objímá Martina Řepková (uprostřed).Foto: Martin Flousek/Český florbal

Je pro vás zklamání a frustrace šampionát od šampionátu větší?

To bych neřekla, emoce už mám trochu zploštělé od minulého mistrovství, kde jsme zažily neskutečné věci (ztracené vedení 6:1 v semifinále – pozn. red.). Tohle byl slabý odvárek, ale prohry bolí pořád, nikdo nechce prohrávat. Pořád si říkáme, že to jednou prolomíme, tak snad za dva roky…

V kádru jste zůstaly tři, které pamatují jediný medailový šampionát ze Švýcarska před deseti lety. Hana Koníčková končí, Eliška Krupnová se bude rozmýšlet. Co vy?

Každé dva roky tu s vámi stojím a říkám, že se nechci loučit čtvrtým místem. A říkám to rozhodně znovu. Nebudu se loučit bramborou, i kdybych měla chytat do důchodu.

V kádru bylo šest juniorek, které letos získaly světový bronz. To dává týmu slušnou perspektivu do dalšího cyklu.

Stoprocentně. Holky, které tady hrály a je jim devatenáct nebo dvacet let, jestli na sobě budou dál pracovat, tak je to nejlepší teprve čeká. Za dva nebo čtyři roky z nich mohou být světové hvězdy a mohou tým táhnout.

Reklama

Sdílejte článek