Článek
„Hrát za svou zemi je nejemotivnější privilegium, které mi kdy fotbal dal. Je to ta nejkrásnější věc, jež mě mohla potkat,“ řekl Džeko, pro něhož bylo utkání Ligy národů proti Švédům 152. za národní tým. Počet 73 gólů nerozšířil, i když nebyl daleko. V nastaveném čase první půle dostal míč do sítě, ale ten ještě předtím opustil hrací plochu, a gól nemohl platit.
První rozlučkové oslavy si užil už v 11. minutě, odkazující na Džekovo číslo na dresu. Fanoušci na tribunách spustili show s pyrotechnikou. Ještě před utkáním vyvěsili v Sarajevu ohromný dres s nápisem: Hvala, Dijamante (Díky, diamante) na budově nad Věčným plamenem, památníkem obětem druhé světové války.
Diamonds are forever!💎🇧🇦 #Dzeko 🎥: HELIFILM pic.twitter.com/hHB1b0VeY7
— Bosnian Football (@BosniaNTBall) October 1, 2026
Během angažmá v Teplicích Džeko dostal poprvé pozvánku do bosenské reprezentace v březnu roku 2007. O tři měsíce později za ni nastoupil premiérově a vyšperkoval ji gólem. Následně z české ligy odešel do Wolfsburgu, pak hrál za Manchester City, AS Řím, Inter Milán či Fenerbahce. Nedávno prodloužil smlouvu v německém klubu Schalke.
