Chytil potěšil gólem kamarády z Moravy i babičku s dědou. Zápisné? Nebude to nejlevnější věc, věděl

Radost udělal sobě, ale i známým. Na jeho první ostrý start za Slavii dorazilo z Moravy šestnáct kamarádů. „Přijeli vlakem z vedlejší vesnice, byli tu i děda s babičkou. Jsem moc rád," usmíval se forvard s třináctkou na zádech. Ještě několik desítek minut po utkání bylo kolem stadionu slyšet skandování jeho jména.

Největší radost všem udělal v 70. minutě. Nejprve se energicky vyhoupl do vzduchu a k hlavičce se prodral přes Davida Heidenreicha. Hradecký brankář Pavol Bajza tenhle pokus ještě dokázal odvrátit, ale míč zůstal v nebezpečném území a čtyřiadvacetiletý reprezentant po jednom z odrazů rychle natáhl nohu a nasměroval balon do sítě. „Dá se říct, že to byla jednoduchá branka. Jsem za ni moc rád. Je určitě lepší dát branku v prvním utkání než čekat třeba do pátého kola. Doufám, že mi to vydrží," podotkl slávistický útočník.

Soutěžní premiéru v červenobílém dresu mohl rodák ze Skalky zkrášlit ještě druhým zásahem, nebyl k němu daleko. V 88. minutě si přikryl míč, obtočil se kolem soupeře a vypálil. Ale jeho pokus šel vedle. „Mrzí mě to, střílel jsem bodlem," prohodil Chytil.

Trenér Jindřich Trpišovský ho chválil. „Líbil se mi hodně. Před jeho příchodem byla pasáž, kdy jsme nahoře poztráceli spoustu míčů, byla z toho i velká šance Hradce. Noví hráči nám pak pomohli. Mojmír prokázal skvělou hru tělem, timing na souboje. Měl ještě jednu krásnou akci, ale kladenským nártem to poslal vedle. Naznačil, proč jsme ho brali. Že hraje dobře zády k bráně a vytváří tlak na středního obránce, kdy je nechutný. Pro obránce je to peklo," podotkl Trpišovský.

Po příchodu z Olomouce, za kterou v uplynulé sezoně vstřelil dvanáct ligových gólů, si Chytil zvyká na nové nároky, odlišný styl a tvrdší konkurenci. „Věděl jsem, že tu bude obrovská konkurence. Je jen na mě, abych se prosadil. Nepřemýšlel jsem, že je tu dalších pět útočníků. Chci se prosadit jako každý. Když je konkurence velká a zdravá, je to jen prospěšné," odmítl, že by ho nějak znervózňovalo, že na soupisce jsou Václav Jurečka, Mick van Buren nebo Muhamed Tijani.

To, že umí hrát dobře zády k bráně, Trpišovský často zmiňuje. „Je to jedna z mých zbraní, snažím se to nejvíc využívat. Ale nemůžu hrát jedním stylem, musím to prokládat náběhy a dalšími věcmi, co po mně trenér požaduje," upozornila akvizice z Hané. Právě v nábězích vidí rozdíl oproti stylu v Sigmě.