Článek
Jedna statistika naznačující mnohé. Slovácko se netrefilo už tři zápasy. Naposledy s Karvinou, kdy byl ale gól napsán jako vlastní. Celek z Uherského Hradiště se mohl nakopnout domácí remízou 0:0 se Spartou z minulého kola, jenže na Julisce začal prachbídně.
„První poločas hrůza, katastrofální výkon. Mohli jsme být rádi, že to bylo jen 0:1. Pak přišlo zlepšení, ale to, co dokážeme vymyslet, nebo spíš nevymyslet na posledních třiceti metrech, je žalostné,“ pravil Daníček.
Trenér Jan Kameník na pozápasové tiskové konferenci vyjmenoval, co všechno Slovácko trápí. Na Dukle, ale i dlouhodobě. Seznam rozhodně není krátký.
„Byli jsme všude pozdě a nedostupovali hráče. Nedokázali jsme se dostat na míč, mnoho laciných ztrát. Nepodporovali jsme útočníky. Měli jsme možná jednu šanci, obraz hry ale nebyl dobrý. Pak přišlo zlepšení, ale v boxu jsme nedokázali udeřit a obecně dávat balony do šestnáctky. Bojácné, málo pohybu a agresivity. Neměli jsme dostatek sebevědomí, abychom udrželi míč v kombinaci. Možná jsme nevytvořili útočníkům dostatečný servis. A když ano, nevyřešili to dobře. Nemůžeme přiběhnout do pokutového území, stát a čekat, že nás něco trefí. Pořádně jsme nevystřelili ze střední vzdálenosti.“
To je na opravdu pořádný rozbor. Kameník vůbec nechápal, proč se jeho mužstvo v úvodním dějství takto prezentovalo.
Stejně na tom byl i Daníček: „Chybí větší dravost, chuť, elán, odhodlání tam jít umřít. Nejsme schopni do brány něco dotlačit nebo si vytvořit sérii střel. Nebavím se jen o ofenzívě, je to o celém týmu i standardkách. Ostudné, co teď předvádíme. A to jsem slušný.“
Po chvíli už ale slušný nebyl. Není se co divit. Zkušený 34letý středopolař strávil na Slovácku téměř celou dosavadní kariéru. Byl u triumfu v poháru i historické kvalifikace do Konferenční ligy. Teď musí kousat pohled na tabulku, v níž je Slovácku aktuálně poslední, byť na jedenáctou příčku ztrácí jen tři body.
„Rve mi to srdce, když vidím, kde jsme. Hrozně těžko se mi o tom mluví. Musíme makat, bojovat, nechat na tréninku všechno. To jsou ale klišé, která by řekl každý. Prostě musí být charakter od každého z nás. Každý si musí sednout na pr*el a makat za klub. Za Slovácko. Víme, co všechno v tom je, ale nesmíme se z toho pos*at,“ prohlásil.
A dodal: „Máme černého Petra, jsme nejhorší a musíme se z toho vyhrabat jako tým. Žádný jednotlivec nám nepomůže. Není jednoduché se nastavit, když je člověk v takových, jak to říct slušně…prostě sra*kách. Vše je extrémně o hlavě. Naběhaní jsme, fotbal umíme.“
Slovácko v týdnu čeká osmifinále MOL Cupu v Karviné. Před reprezentační přestávkou ještě hostí Liberec a cestuje do Hradce Králové. Bude u toho Kameník? „Tlak na trenéra je každodenní. Na to jsem zvyklý. Dokud tu jsem, budu pracovat na sto procent. Chtěli jsme se dostat z pásma, které není nikomu příjemné. Bohužel jsme se do něj zase více ponořili,“ reagoval na dotaz ohledně své budoucnosti.
