KOMENTÁŘ: Vrba Plzeň stvořil, proto je nedotknutelný

Pavel Vrba je samo sebou v jiné pozici. Jako první v novodobé historii přivedl Plzeň do Evropy. Jako první pro ni získal titul. Jako první ji dovedl do Ligy mistrů, čímž dopomohl k ekonomické stabilitě klubu. A nyní mu může jako první zajistit přímý postup do nejprestižnější evropské soutěže, který by Plzni bez ohledu na výsledky garantoval 350 miliónů korun.

Pro klubovou pokladnu už Vrba zajistil pohádkové jmění. A vidina dalšího stamilionového příjmu je pro vedení pádným argumentem nezasahovat do křehkého soukolí a nechat trenéra, který je stvořitelem novodobé fotbalové Plzně, pracovat ve jménu dalšího titulu a z něj plynoucích benefitů.

Byť i samotný Vrba připustil, že nadřízení s jarním projevem i bodovým ziskem spokojení nejsou, je jasné, že protahující se mizérie vyvolává mezi klubovými šéfy ve Štruncových sadech nervozitu. Pohádkový bonus se po podzimu zdál být stoprocentní, jenže nyní hrozí jeho ztráta. A pnutí v kancelářích stadiónu se nepochybně přenáší do hlav hráčů. Nicméně zásah do realizačního týmu by na klidu nepřidal.

Je takřka jisté, že rekordy ve zbývající části sezóny Plzeň trhat nebude. O ně ale teď nejde. Cíl je prostý: neprohospodařit za žádnou cenu stále komfortní náskok vedoucí k titulu.

Jenže Plzeň se potýká s totálním výpadkem. Forma týmu se skládá z mnoha detailů. Pokud se daří, problémy se snadno překlenou. Jakmile přijde mizérie, všechny trable se násobí. Už příprava byla předzvěstí potíží. Dvě těžké pětigólové porážky od Salcburku a Šanghaje Západočechy notně znejistěly.

Viktoria udivující na podzim dominancí zúročenou v 15 výher a jednu remízu vstoupila do ligového jara nepřesvědčivě. Na půdě Olomouce nepřipomínala vyladěný stroj. A byť následně dokázala rehabilitovat na evropské scéně, v domácí soutěži vždy připomínala boxera po direktu. Prohra s Jihlavou znamenala těžkou ránu. I do myslí fotbalistů ostřílených mezinárodními zápasy se začaly vkrádat pochybnosti. Zvláště, když ze sedmi duelů získali jen šest bodů.

Velice citlivým tématem je složení kádru. Sestava Plzně na hřišti Bohemians 1905 při závěrečném hvizdu čítala šest hráčů, kteří už oslavili minimálně třiatřicáté narozeniny, další dva brzy završí třicítku. Vrba neochvějně sází na své vyvolené. Byť během let přivedl sebezvučnější posily, až na pár výjimek zůstaly ve stínu opor. Tecl, Wágner, Berger nebo Hanousek, ti všichni odešli dříve nebo později o štaci dál...

Jenže zatímco na podzim Západočeši připomínali v každém zápase hladové tygry, na jaře jakoby se po českých ligových trávnících v plzeňské sestavě ploužili přesycení králové smečky. Hráči působí unaveným dojmem. Je paradox, že při domácím souboji s Mladou Boleslaví byl nejvitálnějším mužem Viktorie Jan Kopic, jenž za sebou měl kvůli reprezentačním povinnostem přelet zeměkoule... Akcí po křídlech, v minulosti tak typických pro Plzeň, je minimální počet. Sprintové náběhy lze počítat na prstech jedné ruky. A souboje na hranici sebeobětování? Nula.

Pětadvacetiletý kanonýr zatížil na podzim konta soupeřů jedenácti brankami. V zimě měl možnost odejít do Premier League. Hráč se přestupu nebránil, vedení váhalo, trenér si chtěl nejlepšího střelce ponechat. Neuskutečněné angažmá nepochybně mysl útočníka Krmenčíka poznamenalo. Tím spíše, že se sklouzl s jarním trápením celého týmu. A ještě se navrch zranil.