Článek
Dočasný kouč Východočechů se nezdráhal komentovat faul Rosy na unikajícího Jana Vodháněla, po němž šli jeho svěřenci do početní nevýhody. „Za mě to bylo hodně přísné, zatím jsem ale neviděl žádný záznam, takže se nechci pouštět do větších soudů. Jisté ale je, že utkání pro nás po této situaci bylo o dost těžší. Úplně nás pak zlomila ta inkasovaná branka na konci poločasu. Olomouc poté dobře držela míč, my se k němu moc nedostali. I oslabený tým může soupeře dost potrápit, tohle bylo ale klíčové," věděl moc dobře 40letý Němeček.
Jeho slova pouze potvrdil záložník Emil Tischler, který se snad konečně definitivně vylízal ze svých zdravotních patálií a poprvé od únorové prohry v Plzni (0:4) odehrál plnou porci minut v nejvyšší soutěži.
„Olomouc měla od počátku více šancí, my se ale postupně také dostávali do hry. Pak jsme bohužel obdrželi červenou kartu a inkasovali ještě gól do šatny. V deseti se dá ubránit remízový výsledek, když se ale Sigma dostala do vedení, neměli jsme příliš možností s vývojem utkání něco dělat," uznal 24letý univerzál, který během kariéry obvykle naskakoval na pravém kraji zálohy nebo v jejím prostředku, na pozici „osmičky". V utkání s Olomoucí se ale představil v poněkud netradiční roli štítového záložníka.
„Už jsem takhle dohrával minulý zápas proti Zlínu, když jsem nastoupil z lavičky. Mým úkolem bylo vyplňovat prostory mezi obranou a zálohou a držet střed hřiště," vysvětloval Tischler. A dost možná ho příště čekají podobné pokyny, samotný hráč naznačil, že na místě předstopera jej zřejmě ještě někdy uvidíme. „Existuje možnost, že na „šestce" budu hrát znovu. Pokud se tak stane, určitě se budu snažit odvést co nejlepší výkon a pomoci týmu," uzavřel diplomaticky pardubický středopolař.
