Článek
„Rozlučka splnila všechny věci, které jsme od ní očekávali. Bylo to fantastické rozloučení velkého hráče. Jsem rád, že jsem mohl být při tom," prohlásil Bakoš, který za Plzeň odehrál 250 soutěžních zápasů, vstřelil v nich 78 gólů. Ke čtyřem mistrovským titulům v roli hráče přidal nyní pátý jako asistent.
Vzpomněl jste si během exhibičního zápasu na někdejší velké duely po boku Limberského?
Vzpomínám si na jeho neskutečný výkon v Evropské lize na Schalke, v té době byl Limba evropský levý bek. Nebo na domácí zápas s Lokerenem, kdy mi přihrál na gól a postoupili jsme do Evropské ligy. Byl nejlepším levým obráncem, se kterým jsem měl možnost hrát.
Jaké bylo, nastoupit proti svěřenci, stoperovi Eduardu Santosovi? Párkrát si vás vychutnal.
My, starší, máme už těžší krok. Kluci ze současného mužstva Viktorky z nás měli v první půli respekt, nechali nás odskočit o tři góly. Druhá půle měla jinou tvář, ale i tak jsme je porazili. Pro nás starší je to složité - máme myšlenku, ale nohy už moc neposlouchají. Jo, Eduardo si mě vychutnal několikrát. Ale před pár lety by se mu to nepovedlo. Respektive by se to neobešlo bez písknutí rozhodčího.(smích)
Těžké nohy z oslav měl ale také současný tým.
Podmínky byly dané. My ze zlaté éry jsme se na zápas moc těšili. Měli jsme přípravu, ale věk nezastavíme. Kluci se nás snažili dohnat oslavami. Asi se jim to podařilo, protože jsme zvítězili.(směje se)
S tehdejší partou jste vyhrávali tituly, třikrát jste si zahráli Ligu mistrů. Jak vyznívá ve srovnání se současným mistrovským týmem?
Tehdy jsem všechno vnímal z pozice hráče. Kluci mají perfektní partu. Titul může pomoct kabině, aby se vytvořila ještě pevnější parta, na kterou se bude vzpomínat zase deset, patnáct let.
