Článek
Řezníček je na hřišti slyšet i vidět. Srdcař každým coulem. V Chrudimi si váží jeho přístupu, v Pardubicích si ho zase pamatují jako vlastního. Právě tam fotbalově vyrůstal, a tak pro něj bylo utkání na novém stadionu výjimečné.
Hned po zápase tedy přišla obligátní otázka: „Jaké to bylo hrát proti svému rodnému klubu?“
Řezníček se zasmál: „No asi je blbé, abych tady říkal, že Pardubicím běžně fandím, co?“
Myslíte?
Asi ne, ale hrálo se mi tady fantasticky. Moc jsem si to užíval. Pro mě to tady má obrovské emoce. Dorazila rodina, všichni známí. Na druhé straně taky pár kluků znám. Zkrátka speciální utkání.
Vyvolávali vás i domácí fanoušci. Slyšel jste je?
V jednu chvíli jsem domácí kotel zaslechl a zpětně mě trochu mrzí, že jsem nezareagoval. Tak jim chci poděkovat alespoň takhle na dálku. Jsem za to rád, že si na mě ještě vzpomněli.
To asi potěší, když jste miláčkem obou týmů?
Pardubice jsou srdcovka, bydlím tady, vyrůstal jsem tady. V Chrudimi se ale cítím jako doma. Oblíbil jsem si to, funguje to totiž na podobné bázi, jako dřív v Pardubicích. Žádné extra podmínky, i oproti jiným klubům z druhé ligy jsme pozadu. Všichni od správců až po vedení dělají maximum. Jsem tam moc rád. Chrudim mi zachránila kariéru, protože po půl roce od příchodu jsem si říkal, že už na to asi nemám a skončím. Vše se ale otočilo a jsme tady.
Co chybělo k tomu, abyste v prvním zápase uspěli?
Ve finále byl soupeř zkrátka o kousíček lepší. Udělali jsme některé laciné chyby, které se nám ve druhé lize nestávaly. Nedokázali jsme se s tím srovnat. Asi to ale dopadlo tak, jak mělo. Ve druhém poločase jsme sice střely měli a mohlo to být ještě zajímavé. Myslím, že jsme nezanechali špatný dojem.
S čím musíte jít do odvety, ve které ztrácíte dva góly?
Nesmíme to Pardubicím úplně otevřít a zbláznit se. Je třeba se nebát tolik kvality soupeře a snažit se víc držet míč. Párkrát se nám něco z toho povedlo v první půli, ve druhé už bohužel vůbec. Doma ale hrajeme jinak, jsme silnější a víc si věříme. Určitě se nevzdáváme. Když dáme gól, stát se může cokoliv.
Za stavu 0:2 jste spoluhráče hodně uklidňoval. Bylo klíčové už neinkasovat?
Jednoznačně. Snažil jsem se krotit emoce, abychom ten třetí gól nedostali. To už by asi bylo hotovo, obzvlášť po červené kartě pro Máru Kejře. Dvoubranková ztráta je ještě přijatelná.
V závěru první půle se spustil silný déšť. Ovlivnilo to zápas?
To si nemyslím. Spíše bylo nepříjemné, že foukal vítr. S deštěm se člověk srovná a trávník pak víc klouže. Zase alespoň létá lépe balón.
Napadlo vás někdy, že si ještě na novém stadionu v Pardubicích zahrajete ostré utkání?
To už jsem před lety vzdal. Maximálně přátelák. Stalo se však. Nevím, jestli je vůbec doceněné, co jsme v Chrudimi dokázali. Před pár lety jsme se plácali u dna tabulky a po příchodu trenéra Kronďáka jsme se nesmírně zvedli. Je fakt skvělé, co se nám povedlo, a jsem na všechny nesmírně hrdý.
Chrudimský kapitán Jan Řezníček v duelu proti Pardubicím
Jaká tedy z vašeho pohledu byla ta cesta do baráže o ligu?
Náročná, ale měli jsme skvělý podzim. Jaro už nebylo takové, ale věřím, že když jste poctiví a máte dobrou kabinu, tak se to zkrátka někde projeví. V Chrudimi to takhle funguje. Může se o nás říkat, že jsme měli štěstí, ale tak to není. Kdysi nám to fungovalo podobně v Pardubicích ve druhé lize.
Myslíte, že má Chrudim na to hrát ligu?
To je otázka. V Chrudimi je to otázka zázemí. Nevím totiž, jestli bychom dlouhodobě mohli hrát v Pardubicích. Takový stadion, jaký je tady, však Za Vodojemem asi nevznikne.
Ani s novým strategickým partnerem?
Po sportovní a finanční stránce se určitě zlepšíme. Takové zprávy už máme. I to je důkaz toho, že jsme z letošní sezony vytěžili všechno, co jsme mohli. Po ekonomické stránce budeme v pohodě.
