Snad to byl i zlatý gól, řekl o trefě v Příbrami ostravský Fantiš

Hodně zvláštní, protože v Příbrami jsem se naučil hrát fotbal a dostal se do ligy. V Baníku už jsem dva roky, klub mi přirostl k srdci, takže jsem za ten gól strašně rád. Ten bod pro nás má obrovskou cenu a může mít i cenu zlata, tedy záchrany.

Možná z tohoto pohledu byl snadný. Zapomněli na mne. My jsme se s Martinem Lukešem domlouvali už dopředu, že mě při nějaké standardce zkusí najít přetaženým centrem. Vyšlo to, navíc míč mi i dobře skočil, takže jsem ho poslal do branky.

Ne, ne, to vůbec! Mne první půli hrozně boleli nohy v kopačkách s kolíky, tak jsem se ptal, co má obuté, jestli kopačky s lisovanou podrážkou. Jinak nic.

V závěru jsem se modlil, abychom nedostali gól. Když padnul, ani mi nezatrnulo, protože jsem viděl asistenta sudího s praporkem nad hlavou. Nevím, jestli to byl ofsajd nebo ne, ale asistent zvedl praporek okamžitě, takže nebylo co řešit.

Samozřejmě!

Hrozně moc. Když Bohemka prohraje, budeme o bod před ní. Teď už jsme zpečetili sestup Žižkova. Hrajeme takové svoje play off, navíc si s Bohemkou v posledních dvou kolech prohodíme Slavii a Teplice. Dobře jsme do finiše vstoupili, snad nám to vydrží.

To víte, že je! Když se musíte spoléhat na někoho jiného, je to hrozné, protože nemáte šanci cokoliv ovlivnit. Takhle se můžete zachránit nebo poslat dolů sami. Klid pro boj o záchranu je tak větší.

Obrovskou! Bylo to vidět proti Žižkovu i s Příbramí. Martin dokáže podržet míč, přesně přihrát, výborně kope standardky a je pro nás i velikou psychickou vzpruhou v kabině i na hřišti. V tomhle je velice cenná také přítomnost Vaška Svěrkoše, který bohužel nemůže hrát.

Před zápasem ne, ale byl za námi na soustředění v Čeladné. Myslím si, že to má něco do sebe.