Článek
Bylo kvůli rychlému střídání složitější zaplout do zápasu?
Ano, nebyl jsem rozběhaný. Připravený jsem byl, to musím být po celý zápas. Ale prvních dvacet minut bylo těžkých.
Měl jste ale brzy dvě solidní šance...
„Tu první jsem měl řešit po zemi, druhá byla spíš překvapení. Měl jsem míč na slabší nohu. Kdybych trefil, byla by to třešnička na dortu."
Jak se vám hrálo na hrotu, což není vaše parketa?
„V Příbrami jsem vlastně hrál napůl hroťáka. Ale tam byl vedle mě Slépa (útočník Miroslav Slepička), který díky velké síle dokáže míče udržet a sklepávat ostatním. Ve Slavii si musím chodit pro míče do středu. Je to o učení."
V čem vidíte rozdíly oproti Příbrami?
Tam jsem byl vlastně jen běžec, tady musím předvádět i fotbal.(směje se). V Edenu chodí podstatně víc diváků. I tréninky jsou jiné. Nechci shazovat Příbram, ale ve Slavii je to víc fotbalovější. Pro mě jde o obrovskou zkušenost. Jsem rád, že jsem přišel už teď, ne až v zimě, jak bylo původně domluveno. S týmem můžu být o čtyři měsíce déle, dřív se s ním sžít.
Co říkáte na marodku útočníků Slavie?
„Otevírá se mi tím cesta do sestavy, ale těším se, až se zranění kluci vrátí. A poznám celý tým. Prosadit se musím i když budou všichni kluci zdraví.
