Hlavní obsah

Vorlický se po životním zápase opřel do hejtrů na sítích. Ať fandí Spartě nebo Slavii, vzkázal

Aktualizováno

Podobně jako na trávníku se od řady českých fotbalistů odlišuje i ve svých vyjádřeních. Kreativní záložník Slovácka Lukáš Vorlický, jehož sužují chronické problémy s kolenem, se neschovává za fráze, což dokázal i na tiskové konferenci po sobotní remíze 2:2 jeho týmu doma proti Baníku Ostrava. Pro čtyřiadvacetiletého šikulu byl duel devátého kola výjimečný. Poprvé v ligové kariéře v něm začínal v základní sestavě a odehrál rekordní porci čtyřiasedmdesáti minut. Podílel se přitom na obou gólech svého týmu.

Video: LFA

Článek

Na tiskovce po zápase se rozmluvil především na adresu nenávistných komentářů na sociálních sítích, k čemuž ho přivedla otázka na to, jak hodnotí, že Slovácko vstupuje do reprezentační pauzy se čtyřmi body v devíti duelech na předposlední příčce. „Budu teď možná ostrý, ale myslím si, že si to můžu dovolit. Bohužel je doba, kdy sociální sítě mají mnohem větší vliv na lidi, než mají lidi přímo na stadionu. Já často pročítám komentáře,“ začal Vorlický.

Proč je čtete?

Abych věděl, jak přemýšlíme. Tím myslím všechny kolem. Máme fantastický sektor B3, který za námi celou dobu jde a fandí nám. Občas máme lidi, kteří na nás řvou, ale taky jsou lidi, kteří nepřijdou na stadion, ale jen píšou a hodnotí finální výsledek. My na něčem pracujeme. Jestli se jim něco nelíbí a píšou, ať jde Jelínek ven a že my jsme strašní, tak ať jdou fandit Spartě, Slavii nebo Plzni. Nebo někomu v Premier League. Ať nám nefandí, jdou jinam, nic nekomentují. My vevnitř víme, jaké jsou dneska rozpočty. Jsou tady týmy, které si kupují hráče za dva miliony eur, i když mají hodnotu pět milionů korun. My musíme brát realitu. Hrajeme dobře, bodujeme málo, ale sezona má třicet zápasů. Zase jsme u české hodnotící mentality, že po dvou kolech vyhazujeme trenéra. O Atalantě Bergamo to říkám pořád dokola. Trenér tam byl šest let a výsledky měl po třech letech. Řešme naši hru, která se zlepšuje.

Foto: Dalibor Glück, ČTK

Michal Frydrych (vlevo) a Traore Aboubacar z Ostravy a Lukáš Vorlický ze Slovácka

Vy ten posun vidíte?

To, že lidi nerozumí fotbalu, není náš problém. Jestli je baví, že někdo látá balony dopředu… My máme fantastickou výstavbu, stejně Baník. Sešly se dva týmy, které proti sobě hrají fotbal. Nevím, jestli se před deseti lety dalo dívat na naši ligu jako dnes. Je tam výstavba, individuální výkony, obrovský posun. Jsou tam samozřejmě nějaké výkyvy, ale teď je pro nás ukazatel výkon, ne výhra. Ať se fanoušci přijdou podívat na trénink. Je tam jen Růženka (nejznámější fanynka Slovácka - pozn. red.), která to vidí a občas nám nadává, protože je smutná. Za devět kol se to nedá hodnotit.

Pořád ale přemýšlím, proč ty komentáře tak čtete?

Kvůli tomu, že jsem zaregistroval obrovskou negaci tady v Uherském Hradišti na naše výsledky. Slovácko vyhrálo pohár, když je trénoval Martin Svědík, který tu byl předtím tři sezony. V tom týmu byl Vlasta Daníček, Petr Reinberk, Venca Jurečka, Michal Kadlec. Deset hráčů spolu hrálo deset let, než něco vyhráli. Lidi žijí z minulosti, dneska je tady čtrnáct nových kluků. My musíme řešit realitu, aktuální stav, přítomnost. Čtu to, abych věděl, kde jsem a jak lidi přemýšlí, abych jim to tady mohl vysvětlit. Nemůžeme za jejich jiné představy a očekávání. Jsme první, kteří jsme naštvaní, když prohrajeme nebo remizujeme.

Pojďme k zápasu s Baníkem. Je pro vás 74 odehraných minut osobní výhrou?

Asi jo, mám nějakou historii, asi jste na to všichni čekali, já taky. Věřil jsem si, že to zvládnu. Chtěl jsem týmu pomoct, protože už jsem cítil, že je potřeba změnit nějaký trend toho, že chodím do hry na dvacet třicet minut jako žolík a všichni pak očekávají, co bude. Už jsem tohle nechtěl, hodlal jsem týmu pomoct od začátku a věřil jsem si na to. Pro mě je to potěšující. Vím, že pro vás je to ve 24 letech možná pozdě, ale já už mám jednu kariéru za sebou. A tu druhou mám před sebou. Tímhle ta moje začíná, pokud budu dál zdravý.

A jak hodnotíte remízu 2:2?

Je to jeden bod v zápase, ve kterém jsme si stoprocentně zasloužili tři. Ne proto, že bychom byli lepší, Baník měl taky dobré fáze, ale vzhledem k celkovému procesu, který tady je. Tohle je fotbal, nejsme Slavia, která kdyby remizovala zápas, může ji to stát titul. My jsme Slovácko a takto to musíme brát. Nakonec jsme i rádi za bod. Důležité je nepropadat negaci, i když nás to samozřejmě štve.

Když to sám zmiňujete, jak těžké pro vás bylo se mentálně přenastavit z prostředí ve Slavii na Slovácko?

Budu upřímný. Pro mě je to strašně těžké prostředí. Potkávám se tady se spoustou věcí, které jsem nikdy v životě ani kariéře nezažil. To je ta realita, se kterou musíte pracovat. A pak buď můžete to prostředí měnit, nebo se jím nechat pohltit. Rozdíl, kde jsem byl, je obrovský. Ale s tím jsem v pohodě, protože nebýt mé historie, asi bych se tady neocitl. Ale teď tady jsem a chci, aby to mělo hlavu a patu. Snažím se maličkostmi pomoct klubu i v jiných směrech. Ve spoustě věcí se plno lidí musí probrat. Ne jen tady, ale obecně. Máme tady trenéra, který ještě ani jednou nepřišel a nezjeb.. hráče. Nehází na nás zodpovědnost. Přijde před vás novináře i před nás hráče a vždycky ví moc dobře, co máme posouvat. Drží nás, my takhle stejně držíme jeho a všechny, kteří tady jsou. Buď budeme tuhle cestu držet, nebo budeme furt zleva zprava přeskakovat. Jsem přesvědčený, že se zachráníme. Na 99 procent tomu věřím, a proto se dívám do budoucna. Slovácko před pěti lety fungovalo jinak, vyhrávalo. Teď třeba tolik vyhrávat nebude, ale zachrání se a bude mít vytvořený dobrý projekt, na kterém může něco stavět.

Je teď pro vás dobře, že bude třítýdenní reprezentační pauza?

Mně pomůže, že si můžu odpočinout a v sobotu není další zápas. Na druhou stranu, možná škoda. Za mě jsme dnes podali velice dobrý výkon, možná by nám pomohlo, kdybychom hráli znova. Odpočineme si ale a budeme mít čas na těch věcech dál pracovat.