Hlavní obsah

Bál jsem se, že nás zapíchnou! Člen ochranky exkluzivně o útoku na výpravu Sparty v Záhřebu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Memento patnáct let starého útoku ultras Dinama Záhřeb na členy oficiální výpravy pražské Sparty je dosud živé. Sport.cz přináší vzpomínku Luboše Vrňaty, jednoho ze čtyř borců ochranky, kteří násilné napadení tzv. Bad Blue Boys (zlí modří hoši) za cenu četných zranění odvrátili.

Foto: Antonio Bronic, Reuters

Fanoušci Dinama Záhřeb během utkání proti AEK Atény.

Článek

Záhřeb (od našeho zpravodaje) - „Na internetu byla spousta ostrých reakcí fanoušků Záhřebu kvůli příspěvkům příznivců Sparty, které měly politický podtext. Bylo jasné, že se něco semele,“ říká Vrňata.

Jak se tehdy celá událost seběhla?

Odjížděli jsme ze společenské večeře sponzorů. Někteří lidé se ale chtěli podívat do centra, což jsme jim důrazně nedoporučovali. Bezpečnostní manažer si obecně myslel, že bude výjezd v pohodě. Neřešil hrozbu konfliktu. Ten bohužel přišel.

Šlo o připravený útok?

Ultras Dinama o nás věděli. Když jsme si později dávali dohromady střípky, zjistili jsme, že pár útočníků se na nás bylo podívat předtím v restauraci. Měli všechno zmapované. Celou dobu chodili po centru města a monitorovali situaci. Věděli o lidech, kteří mluvili jazykem, jenž jim připomínal češtinu. Dokonce u katedrály zbili ruské občany, mysleli si totiž, že jde o Čechy.

Jak vypadala bitka?

Připadal jsem si jako válce. Házeli na nás petardy, dělbuchy, dýmovnice. Pak na nás naběhli. V rukou drželi láhve, tyče, pálky, teleskopy. V momentě, kdy byli na dostřel, jsme jich pár trefili. Ale byla jich obrovská přesila, neměli jsme šanci. Povedlo se nám zahnat sponzory do jednoho baru, kde je zamkla majitelka. A zavolala policii. Útočníci postupně odešli. My jsme ustávali tlak, který byl kvůli značnému nepoměru sil nepříjemný.

Výtečně ovládáte bojové umění. Raději jste ale s kolegy nechtěli útočníky rozdráždit?

Přesně tak. Z naší strany šlo o rvačku o přežití. Pamatuju si, že jsem jednoho Chorvata hodil přes sebe, a jak padal, vypadl mu z kapsy nůž. Zalapal jsem po dechu.

Měl jste strach o život?

Obával jsem se, že nás zapíchnou, když viděli, že se bráníme. Takový odpor nečekali. Zadarmo to nedostali, ale celkově jsme dostali naloženo. Aktivně jsme se do nich raději nepouštěli, bylo jich pětadvacet. Nebylo jiné východisko.

Jaká zranění jste si odnesli?

Měli jsme pobité obličeje, četné naraženiny, roztržené obočí, zlomené prsty a nosy.

Dořešila policie tento případ?

Policisté nás odvezli na ošetření a chtěli, abychom pak byli už jenom na hotelu. Asi vyšetřování moc nedali. Byli rádi, že nikoho nezapíchli.

V Záhřebu jste byl i s Plzní před čtyřmi lety. Výjezd byl v pohodě?

Viktorka nás požádala, jestli bychom s ní nejeli, že prostředí dobře známe. Řekli jsme jim pravidla, která jsou potřeba dodržet. I na základě zkušeností výjezdu se Spartou. Celou noc byla před hotelem dvě policejní auta, nikdo neodcházel do města. A fanoušci Plzně, kteří přijeli do Záhřebu, byli v pohodě. Nešťourali se v politických věcech. Nebyl důvod je napadat.

Reklama

Související témata: