Článek
Milán (od zpravodaje Sport.cz) – Když mluvil s reportéry, prošel kolem slávistický šéf Jaroslav Tvrdík: „Doudis, pecka zápas v deseti!“ I díky krásnému gólu s Douděrovým podpisem. „Už předtím jsem měl dvě šance, které dopadly strašně. A proměnil jsem tu nejtěžší,“ líčil jeden ze slávistických hrdinů.
Budete si kromě gólu pamatovat i spontánní oslavu? Radoval jste se dost divoce.
Vůbec jsem nevěděl. (usmívá se) Očima jsem hledal manželku s tátou, ale nezahlédl jsem je. Ukázal jsem na dálku aspoň srdíčko složené z dlaní. Pak jsem běžel za celou lavičkou, abychom to oslavili jako tým.
A jinak? Je po porážce co slavit?
Když vypustím ten výsledek, jsem moc hrdý na celý tým. Hrát tady na San Siru o deseti takhle vyrovnanou partii s ácéčkem, to chce odvahu a mentální odolnost, oboje jsme ukázali. Cením si, že jsme to nevzdali, semkli se a ukázali solidní výkon. Škoda, že jsme prohráli, ale i tak máme šanci za týden doma v odvetě něco předvést.
⏲️ KONEC | Navzdory více než hodinovému oslabení jsme na San Siru statečně bojovali a dali dva krásné góly. V odvetě ale budeme dotahovat dvoubrankové manko.#UEL // @EuropaLeague pic.twitter.com/QaIVpalLHB
— SK Slavia Praha (@slaviaofficial) March 7, 2024
Věřili jste si proti Milánu i o deseti?
Byl tam okamžik, kdy jsem se málem složil, ale chytili jsme dobrou mentální sílu a přetavili jsme ji v zajímavý výkon. Někdo by si řekl, že v té situaci dostaneme bůra, což jsme nedopustili. Dali jsme v deseti dva góly, což se na San Siru nepovede jen tak někomu.
Zdálo se, že jste všude, létal jste po lajně nahoru dolů. Byl to záměr?
A to jsem se ještě krotil… Když hrajete o deseti, musíte to odběhat za toho jednoho chybějícího hráče. Asi to tak vyplynulo. Gól mi dodal sebevědomí a cítil jsem, že mám druhé plíce. Povzbudilo mě to, byl jsem jako vyměněný.
A jaké bylo bránit hvězdného křídelníka Rafaela Leãa?
Bránil ho především Vlčák (stoper Tomáš Vlček), já měl Thea Hernándeze. Musíte předvést trochu blázna, aby z vás měl trochu hrůzu. Ne, vážně… Měli jsme s Vlčákem za úkol odbránit lajnu a myslím, že jsme to na naše poměry zvládli solidně. Byla to velká škola.
Překvapilo vás, že Milán do vyloučení neměl skoro nic?
V 70. minutě jsem mrknul na Thea a myslím, že ani nebyl zpocený. Vlastně nemusel být, bavíme se o úplně jiné kvalitě. Byla to skvělá zkušenost, bránili jsme top hráče. Hrají úsporněji než já: běhám jako magor a pak mě to stojí síly.
Povzbudilo vás pískání nespokojených milánských fanoušků ve chvílích, kdy jejich tým vedl?
Vnímali jsme to a nabudilo nás to, když jsme byli v deseti. Chtěli jsme si ten zápas v dobrém smyslu užít a učit se od nejvyšší kvality. Něco jsme předvedli a uvidíme, jestli to bude stačit i doma.
Jaké jsou vaše šance při dvougólové ztrátě?
50 na 50.
Vážně?
Možná se to někomu může zdát nereálné a možná budu zítra říkat něco jiného, až opadnou emoce, ale momentálně to vidím takhle.
