Ze školy má titul, chytal proti Realu. Návrat do Česka mě láká, říká brankář z Rakouska

Stejskal prošel akademií Salcburku, kam zamířil z Brna v šestnácti letech. Teď už třetí sezonu chytá za klub z městečka Wattens. „Do Česka mě to láká, ale musí se vše sejít,“ zmiňuje třiadvacetiletý gólman, jehož před více než rokem neúspěšně lanařil Liberec. O zájmu Slovanu, skloubení školy a fotbalu, budoucnosti nebo Zbrojovce Brno, kde vyrůstal, vypráví v rozhovoru pro Sport.cz.

Máte pravdu, že je to neobvyklé, ale u nás v týmu jsou další dva nebo tři kluci, kteří taky studují. Jeden v Německu, další ve Švýcarsku. Formou dálkového studia se to zvládnout dá. Do školy jsem jezdil jen na zkoušky, jinak jsem vše dělal doma. V hlavě jsem to měl ale nastavené tak, že fotbal byl vždy prioritou a číslem jedna. Když jsem neměl čas dojet do Prahy na zkoušku, přeložil jsem si ji. Fotbalovou cestu mi studium neovlivnilo.

Bylo těžké vše skloubit, hlavně z časového hlediska. Když mám možnost, vracím se domů do Brna, ale školu jsem měl v Praze. Musel jsem hodně cestovat a hledat čas, abych se v týdnu po trénincích věnoval škole. A taky bylo v sobě potřeba najít vůli, což se mi povedlo. Každopádně poslední rok byl už hodně náročný. Jsem rád, že to mám za sebou.

Vysokou školu ekonomie a managementu (VŠEM) a na ní obor sportovní marketing a management. Dokončil jsem ji v červnu, první den letní přípravy jsem ještě chyběl na tréninku, protože jsem obhajoval bakalářku a dělal závěrečné zkoušky.

Teď ne. Inženýrské nebo magisterské studium mě ani do budoucna moc neláká. Po kariéře bych případně uvažoval, že bych si dodělal třeba MBA, ale v nejbližších letech si dám mimoškolní režim a budu se soustředit jen na fotbal.

Ano. Studoval jsem školu, která nabízela podmínky, aby u toho lidi mohli normálně pracovat nebo být v zahraničí. Vycházeli mi vždy vstříc. Vše probíhalo celkem bezproblémově.

Určitě to tak beru. Když jsem se v šestnácti letech přesunul do Rakouska, rodiče mě donutili, abych si dodělal na gymnáziu středoškolské vzdělání, což se mi povedlo. Pak jsem se rozhodl pokračovat, abych měl možnost po kariéře nebo i v případě, kdyby se něco stalo, zapojit se do normálního života. Navíc oborem, který jsem vystudoval, mám předpoklady, že bych zůstal u fotbalu.

Byl to pro nás všechny úžasný zážitek. Byli jsme překvapení, když jsme se dozvěděli, že nás takový zápas čeká. Všichni jsme si to užili. Myslím, že jsme si neudělali ostudu. Připsal jsem si pár dobrých zákroků, takže jsem tam naštěstí nebyl jako namalovaný. Účel to splnilo.

Z naší strany panovala velká nervozita a očekávání. Pro Real šlo o jediný přípravný zápas před sezonou, takže nastoupili v nejlepší možné sestavě. První patnáct minut to byl frmol. Myslím, že pak i hráči Realu pochopili, že jsou na jiném levelu než my, a trochu zpomalili. Dopadlo to důstojně.

Jo, velká. Byla to fotbalová škola. Viděli jsme, v jakých detailech jsou ti hráči lepší, silnější a rychlejší. Na druhou stranu si člověk řekne, že když bude makat a bude mít štěstí, tak po nějaké adaptaci by ten úplně nejvyšší level mohl zvládnout.

Z individuálního hlediska asi ano. Odehrál jsem všechno, držím zdravý a myslím, že i mé výkony jsou v pohodě. Jako tým jsme měli perfektní začátek, první dvě kola jsme vyhráli, což nám dodalo hodně klidu. Až na výpadek s Rapidem, kdy jsme prohráli 1:4, pravidelně sbíráme body a podáváme solidní výkony. Zatím můžeme být spokojení.

Ten zápas se mi sedl, od první minuty jsem se cítil dobře. Dali jsme gól, který nám nebyl uznaný, a hned na to byla penalta, kterou jsem naštěstí chytil. Dodalo mi to hodně sebevědomí. I když jsme byli většinou pod tlakem, bod jsme si zasloužili. Z osobního hlediska to byl můj asi nejpovedenější zápas v sezoně.

V Česku jsem hrál hodně na riziko, byl jsem takové libero. V Salcburku mě naučili hru vnímat trochu jinak, zvykl jsme si na dospělý fotbal, kde je mnohem víc nebezpečnějších momentů. Vyspěl jsem takticky.

Ano. Po lidské i fotbalové stránce. Konkurence, zázemí a vše okolo vás posouvá. S každým tréninkem jsem se cítil líp a silnější. Prošel jsem si druhou ligou, jednu sezonu jsem byl plnohodnotnou dvojkou áčka Red Bullu. Hodně mi to dalo. To samé v životě, byl jsem od rodiny, musel jsem se naučit jazyk, postarat se o sebe.

Pořád mě to láká. Ale musí se vše sejít. Musí přijít nabídka, která by mi dávala smysl od týmu, který má ambice. A ještě mi to nesmí jiný klub zatrhnout, což se stalo s Libercem. Nicméně od léta budu nejspíš volným hráčem, končí smlouva. Uvidíme, jestli zůstanu v Rakousku, vrátím se do Česka nebo zkusím úplně jiné dobrodružství.

Na podmínkách s Libercem jsem byl domluvený. Mluvil jsem s trenérem Kováčem, (generálním ředitelem) panem Nezmarem, s trenérem gólmanů. Ztroskotalo to na přestupní částce.

Teď nad tím nepřemýšlím. Snažím se jít týden od týdne. Nepřeceňuji, když se mi zápas podaří. A ani nevyšiluji, když se mi utkání nepovede. Snažím se stále stejně pracovat, být sebevědomý, dělat vše na hřišti i mimo něj. Myslím, že v zimní pauze by se mohlo postupně začít řešit, kam bych kariéru směřoval dál nebo zda bych případně zůstal tady.

Nemám ligu nebo klub, kam bych chtěl jít. I když fotbalové sny samozřejmě existují. Nicméně tady jsem třetí rok, odehrál jsem všechno a cítím, že klubu jsem dal všechno a že jsem připraven na krok do top klubu v Rakouskou nebo do kvalitnější soutěže. Budeme vše řešit s lidmi ze Sport Investu a věřím, že se rozhodneme dobře.

Osobní ambice mám pořád stejné. Chci odehrát maximální počet zápasů, zůstat zdravý, být dál lídrem v týmu a neustále se zlepšovat mentálně i výkonnostně. A týmové cíle? Jsme nejmenší mužstvo v lize s nejnižším rozpočtem, základním cílem je vždy záchrana. Snažíme se k ní dostat moderním fotbalem. Hrajeme v intenzitě, vycházíme od obrany. Cítím, že se tým každou sezonu zlepšuje.

Jsem nadšený z plánů, které tam jsou, a doufám, že se všechny splní.

Na novém stadionu? Proč ne? (smích) Stadion byl v Brně vždy téma, ale než se poprvé kopne do země, je to vždycky hodně daleko. Nicméně projekt Zbrojovky se mi líbí a myslím, že lidi v Brně mají komu a proč fandit. Je vidět velký posun uvnitř klubu i ze strany zájmu fanoušků, kteří teď mají naději. Je to jen dobře.