Hlavní obsah

Když někdo odmítne reprezentaci, je to hanba, říkal Suchopárek po konci u jednadvacítky

Aktualizováno

Éra české jednadvacítky pod vedením trenéra Jana Suchopárka je u konce. Pětapadesátiletý kouč se s lavičkou rozloučil vítězně, když jeho tým porazil Slovinsko 2:0 v závěrečném utkání skupiny B malého Eura na Slovensku. „Ukázalo se, že zas tak špatný tým jsme neměli, jak se o nás říkalo,“ uvedl trenér při své poslední tiskové konferenci.

Foto: Tullio Puglia - UEFA/UEFA, Getty Images

Česká lavička v čele s Janem Suchopárkem.

Článek

Dunajská Streda (od našeho zpravodaje) – Dojemné proslovy? To u Jana Suchopárka nečekejte. Poslední slova v roli reprezentačního trenéra do 21 let pojal s nadhledem a humorem. „Život mimo fotbal si dokážu představit. Začínal jsem jako kalič ocele, to by šlo,“ rozesmál se zkušený kouč.

Trenére, jaký byl váš poslední proslov k týmu po zápase?

Hráčům i celému realizačnímu týmu jsem poděkoval za spolupráci. Řekl jsem jim, že je teď čeká normální fotbalový život a je důležité, aby se neustále zlepšovali.

S turnajem jste se rozloučili vítězně. Převládá nyní spokojenost?

Hráči předvedli proti Slovinsku skvělý výkon a zasloužili jsme si být třetí. Ukázali jsme kvalitu, že dokážeme být konkurenceschopní. I když na ty úplně nejlepší týmy ještě ztrácíme.

Do zápasu se Slovinci jste udělal hned pět změn. Plánoval jste to?

Ano, už dlouhodobě jsme nad tím přemýšleli, protože první dva zápasy byly trochu jiné. Byly více v rychlosti, i z toho důvodu jsme hráli na tři obránce. V utkání se Slovinci jsme věděli, že můžeme dát prostor našim ofenzivním hráčům a vsadit na jejich kombinační schopnosti. Celkově se to povedlo.

Vydařilo se vám střídání s Danielem Filou, který už po třech minutách na hřišti skóroval. Měl za úkol přijít do unavenější obrany?

Vždy máme radost, když střídající hráč do toho takhle vstoupí a pomůže týmu. Přispěje k tomu, že soupeř musí hru více otevřít. Naskytly se nám pak situace, kdy jsme chodili do rychlých brejků a mohli jsme přidat druhou branku. V koncovce ale na ty špičkové týmy ještě ztrácíme. Ukázalo se však, že ten náš tým zas tak špatný nebyl.

Překvapil vás poměrně pasivní první poločas z obou stran?

Snažili jsme se soupeře napadat, nedat mu moc šancí. Byli jsme ale dost nepřesní v kombinaci. Hráli jsme staticky, byť jsme měli za úkol rozhýbat jejich obrannou pětici. Krajní hráči to ale moc nedělali. I proto jsme zvolili střídání, že Vašek Sejk šel na podhrot a nahoru Dan Fila, který má velkou náběhovou sílu. Pak se nám povedlo vstřelit i z toho branku.

Nepřemýšlel jste, že by nastoupili hráči, kteří budou i v dalším kvalifikačním cyklu?

Do každého zápasu si jdeme pro výhru. Jsme na Euru, kde není prostor, aby se zkoušeli hráči, kteří nehráli. Tak to je. Ti kluci znali svoji roli, že kdyby byl vývoj trochu jiný, tak šanci dostali. Oni ale ještě v jednadvacítce dostanou velký prostor, jsou velice talentovaní. My jsme hlavně chtěli uzavřít turnaj se ctí a kvalitním výkonem, což se podařilo.

Foto: Tullio Puglia - UEFA/UEFA, Getty Images

Daniel Fila skóroval po pár minutách na hřišti.

Netrápí vás zpětně, že někteří hráči odmítli reprezentovat?

Jestli někdo odmítne národní tým, tak je to za mě hanba. My jsme se s tím ale smířili. Bylo to tak i v jiných okamžicích, třeba na kempech. Ti kluci věděli program a řekli, že nejedou kvůli letence například. Mě jako trenéra reprezentace to mrzí. Sám jsem hrál za národní tým a vím, co to pro mě znamená. Nemá ale cenu nikoho lámat přes kolena. Já si jen myslím, že hrajeme za český fotbal a stojí za to, aby hráči měli chuť reprezentovat.

Na co se nyní po konci u reprezentační jednadvacítky těšíte?

Přijdu domů a moc se těším na pusu od manželky a oblíznutí od psa. A pravděpodobně u nás v sobotu bude taková naše Tour de France, na kterou se podívám. Dám si pivo, zazpívám si a zatancuju si.

Dvakrát jste postoupil s týmem na závěrečný šampionát. Jak hodnotíte své působení?

Každá prohra mě mrzí. I teď jsme měli relativní šanci na postup, když se lámalo utkání s Anglií. Bohužel nám to tam ale nespadlo. S Německem to byl jednoznačnější zápas, kde jsme na úspěch příliš pomýšlet nemohli. Každý postup na šampionát je ale skvělý, je to obrovská zkušenost, že si sáhnete na nejlepší mančafty. V životě na ty zápasy můžete koukat, ale jakmile proti těm hráčům stojíte? To je pak nejvíc, co může hráč pocítit a motivovat ho. Samozřejmě bych byl ale radši, kdybychom postoupili.

Je něco, co vás zpětně mrzí?

Ten postup na šampionátu v Gruzii jsme měli zvládnout. Určité věci ode mě a realizačního týmu dobré nebyly. Někteří hráči v kabině to taky cítili, ale to k fotbalu patří. Rozhodně jsem nikdy týmu nechtěl ublížit.

Přišla vám už nějaká nabídka od FAČR, že byste mohl pokračovat u jiného týmu?

Teď se měnila garnitura. Myslím, že je ještě brzy a ani asi nabídka nepřijde.

Dokážete si představit profesní život mimo fotbal?

Určitě. Začínal jsem jako kalič ocele, to by šlo.

Pro vás sice šampionát končí, ale budete sledovat další zápasy u televize?

Nebudu, pustím si je až pak ze záznamu. U videa jsme se už naseděli dost. Teď je čas vysadit.