Minule stříbro, teď bronz. Dalič věnoval další chorvatskou medaili legendárnímu trenérovi: Je pro vás, šéfe!

Sešlo se to dost narychlo, s novým týmem se poprvé potkal na letišti v Záhřebu. Sešel se s hráči v salonku a opakoval jim: „Nebojte, to zvládneme."

V říjnu 2017 fotbalové Chorvatsko vrávoralo nad propastí. Potřebovalo bodovat na Ukrajině, aby se vešlo do baráže o postup na mistrovství světa. Po nečekané remíze s Finskem dostal padáka kouč Ante Čačič a tehdejší šéf chorvatského fotbalu Davor Šuker nečekaně ukázal na Zlatka Daliče, jenž přes šest let trénoval na Arabském poloostrově a doma sešel z očí.

„Tenkrát se ve mně a moje schopnosti moc nevěřilo, ale rychle jsem se učil. Jasně, taky jsem chyboval, ovšem všechno jsem dělal s nejlepšími úmysly. Nejdůležitější bylo, že jsem u hráčů vzbudil důvěru," vzpomínal Dalič.

Klíčový zápas v Kyjevě jeho tým vyhrál 2:0, v baráži snadno přešel přes Řecko a na mistrovství světa dokráčel ke stříbru, což je nejblyštivější úspěch samostatného Chorvatska. A čtyři roky nato následoval s pozměněným týmem bronz.

„Je úžasné, že jsme vybojovali medaile na dvou světových šampionátech. Možná se od nás tolik nečekalo, protože jsme malá země. Máme ale velké sny," vyznal se Dalič. Mluvila z něj euforie, která gradovala v dalších větách: „Tuhle medaili chci věnovat muži, který to všechno začal. Je to Čiro Blaževič."

Pro úplnost: Miroslav Blaževič byl trenérem bronzové party kolem čarostřelce Šukera, jehož jsme zmiňovali na začátku, z mundialu ve Francii 1998. „Šéfe, tohle je pro vás," vzkázal Dalič. Hlas se mu chvěl dojetím. „I kdybych získal pět medailí, vy budete vždycky trener svih trenera, trenérem všech trenérů."

Legendou už je i Dalič, v šestapadesáti si vychutnal další kariérní milník. Chorvaté na loňském mistrovství Evropy skončili už v osmifinále, zato v Kataru si to bohatě vynahradili. Ve skupině odklidili Belgii, v osmifinálových penaltách zastavili rozjeté Japonce a čtyři dny nato i Brazílii, nejžhavějšího adepta na titul. „Ukázali jsme všechny vlastnosti, které zdobí Chorvaty: hrdost, odvahu i sebevědomí," chválil Dalič po napínavé bitvě, kterou jeho chlapci zachránili gólem z první přímé střely na branku.

Po semifinálové facce 0:3 od Argentiny byli na dně, ale dokázali vstát a porazit největší překvapení turnaje. „Maroko zahrálo skvěle. Byl to těžký zápas, ale zvládli jsme ho a vracíme se domů jako vítězové," poznamenal Dalič s bronzovou medailí na krku.

Černovlasého elegána po oslavách čeká další práce, bude stavět tým pro mistrovství Evropy 2024. Doufá v pokračování 37letého kapitána Luky Modriče a mladší hráči by mezitím mohli sbírat zkušenosti na ještě lepších adresách než teď: z Joška Gvardiola se může stát nejdražší obránce v dějinách a o přestup z Dinama Záhřeb si řekl i třeba brankář Dominik Livakovič.

„Pro některé starší hráče to mohl být poslední šampionát," připustil Dalič. „Ale máme nadějné mládí, Chorvatsko se nemá čeho bát."