Článek
Jakmile se rozhovoří o síle českého týmu, je to mazání medu kolem huby. „Češi jsou silní a nebezpeční, když mají míč. A proto svým chlapcům říkám: dělejte všechno, aby jej neměli.“
Pak se jakoby zasní a mluví sladce dál. „Český tým má výborně organizovanou hru. Je to nejlépe vidět, když vepředu ztratí míč. Okamžitě reaguje, okamžitě je v rozestavení, aby jej získal zpátky. Má výborné přihrávky, silnou levou stranu sestavy a vepředu vynikajícího Milana Baroše.“
Beenhakker: Pokusíme se využít slabin Čechů
Když tohle všechno šestašedesátiletý nizozemský stratég poví v angličtině a tlumočnice to překládá do polštiny, málem ji nenechá domluvit. „Ale my se Čechů nebojíme. Sledoval jsem záznamy jejich utkání v Anglii a Severním Irsku. V jejich hře byla i slabší místa a my se jich pokusíme využít.“
Beenhakker se na chviličku zamračí, když je mu tlumočena otázka polského žurnalisty, jaký význam přikládá tomu, že na den přesně před dvěma lety na stejném stadiónu a se stejným rozhodčím porazil Portugalsko. V čem byl ten zápas podobný se sobotním? „Skoro v ničem! Dneska máme jiný tým, jiné hráče a po dvou odehraných utkáních vedeme kvalifikační skupinu. Já se nikdy nedívám do minulosti, jako fotbalový trenér zásadně žiji přítomností.“
O sestavě mlčí a rozesměje se při svých slovech: „Baví mě číst sestavy v novinách. Co novinář, to jiný názor. Jak zajímavé! Já dneska akorát vím, že mám 23 zdravých a na boj nesmírně odhodlaných hráčů. Můj úkol je vybrat z nich jedenáct. To je poslední etapa práce trenéra před zápasem.“
