Hlavní obsah

Jen dva národy nevědí nic o fotbale - Eskymáci a Američané, připomněli po losu Southgateovi největší blamáž Anglie

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po pátečním losu světového šampionátu 2022 v Kataru je fotbalová Anglie pochopitelně nadšena skupinou, do které se dostala. Vždyť ve společenství Íránu, s nímž se ještě nikdy v historii neutkala, týmu USA a soupeře, které vzejde z barážového tria Wales/Skotsko/Ukrajina je favoritem na sto a jedno procento k tomu. „Když jste nasazeni, je to vždy výhoda, protože šesti sedmi velice dobrým týmům se určitě vyhnete. Proto je jasné, že se musíme ze skupiny dostat,“ kvitoval ostatně i trenér vicemistrů Evropy Gareth Southgate složení skupiny B, v níž se jeho Tři lvi ocitli.

Foto: Carl Recine, Reuters

Kouč Anglie Gareth Southgate při losu v Kataru.

Článek

Zároveň ale připomněl, že skupina není zdaleka tak jednoduchá, jak se na první pohled jeví.

„Jsou tam zajímaví soupeři. Třeba USA, mužstvo, které má ve svém středu několik velmi dobrých hráčů, o nichž víme, čeho jsou schopni," nechal se slyšet Southgate přímo v Dauhá.

Gareth Southgate nejspíš vzpomněl na světový šampionát v roce 2010 v Jihoafrické republice, kde na sebe Angličané a Američané rovněž narazili už v základní skupině. Zápas v Rustenbergu skončil překvapivou remízou 1:1 po šokující chybě brankáře Roberta Greena. Clint Dempsey vystřelil, anglický gólman míč neudržel a ten mu spadl za záda.

Našli se ovšem škodolibí rýpalové, kteří trenérovi připomněli, aby se vrátil ve vzpomínkách ještě dál. Až do roku 1950, kdy hostitelem světového šampionátu byla Brazílie. Anglická reprezentace startující tam vůbec poprvé na mistrovství světa a považovaná za největšího favorita zažila blamáž, na kterou dodnes nedokázala zapomenout.

Před zápasem v Belo Horizonte se angličtí hráči vůbec nemínili unavovat nějakou rozcvičkou, v sestavě se neobjevil ani nejlepší hráč, slavný Stanley Matthews, který za národním mužstvem přicestoval z Kanady. Vždyť Američané dorazili s týmem, ve kterém nastupoval vedle několika postarších poloprofesionálů žijících v USA i třeba řidič pohřebního vozu, umývač oken, učitel na střední škole či poštmistr. Však si také jistý anglický novinář před utkáním na stránkách svého listu zažertoval: „Jen dva národy na světě nevědí nic o fotbale - Eskymáci a Američané."

Tým USA, který před cestou na šampionát sehrál sedm zápasů a všechny prohrál s celkovým skóre 2:45, se sice celé utkání bránil, jediný sporadický útok a teč Joe Gaetjense mu však stačila k výhře 1:0.

Když do redakcí anglických novin dorazila zpráva, že jejich reprezentace prohrála na mistrovství světa s USA 0:1, považovali to všude za omyl. V dobách, kdy spojení obstarávaly dálnopisy a telefony, šlo informaci těžko ověřit, a proto se nejprve mělo za to, že u počtu nastřílených anglických gólů vypadla jednička a tým Albionu ve skutečnosti vyhrál 10:1. Tradovaná legenda dokonce praví, že jedny noviny takovýto výsledky otiskly a až druhý den je potvrzená zpráva o prohře hrdého Albionu s „americkými fotbalovými Eskymáky" vyvedla z omylu.

Pro Anglii se stal 29. červen 1950 nejčernějším dnem v její sportovní historii. Její národní kriketový tým totiž vůbec poprvé prohrál domácí zápas s družstvem Západní Indie, fotbalisté pak podlehli na mistrovství světa Američanům.

Angličané blamáž dokonali v posledním střetnutí základní skupiny se Španělskem, kterému podlehli rovněž 0:1, takže mistrovství světa pro ně skončilo.

Po návratu domů se snažili ostudnou prohru s USA omlouvat tím, že tři hráči amerického týmu Gaetjens, McIlvenny a Maca startovali neoprávněně, neboť v té době ještě neměli americké občanství. FIFA však na zasedání konaném 2. prosince 1950 námitky Anglie zamítla s odvoláním na stanovy Fotbalové federace USA. Ty totiž povolovaly, aby v americkém národním týmu nastupovali i hráči, kteří mají o americké občanství teprve požádáno.

I v Kataru bude pro Angličany konfrontace s USA pikantní. Trenérem Američanů je totiž Gregg Berhalter, jenž se netají tím, že Southgate je koučem, k němuž obdivně vzhlíží a od něhož se učí.

„Opravdu je to chlap, ke kterému vzhlížím a na něhož se divám jako na svého mentora od chvíle, co jsem se americké reprezentace ujal. Když jsem tuhle práci dostal, byl Gareth první, na kterého jsem se obrátil, aby mi řekl něco víc o mezinárodním fotbale. A protože on je prostě skvělým chlapem, udělal to a radil mi. A teď se spolu utkáme na mistrovství světa," přiznával i trenér Američanů, že je nadšen tím, že se dostal do „anglické" skupiny.

Možná i proto, že zápas USA - Anglie by se měl hrát v Kataru hned po Dni díkůvzdání, tedy na „Černý pátek". Třeba počítá s tím, že Američané přijdou v tento den k bodům stejně, jako jejich podceňovaní předchůdci před 77 lety v Belo Horizonte a že ani v třetí konfrontaci na scéně mistrovství světa s Angličany neprohrají.

Reklama

Související témata: