Hlavní obsah

Katarská odveta za zakrytá ústa. Němcům připomněli příběh slavného záložníka

28. 11. 2022 10:57

V německé reprezentaci už čtyři roky není, přesto si na něj Katařané vzpomněli a vytáhli obrázky s jeho podobiznou. Obyvatelé země pořádající fotbalové mistrovství světa využili příběh současného hráče tureckého Basahsehiru Mesuta Özila jako reakci za německé gesto před utkáním s Japonskem.

Foto: Reuters

Fanoušci Kataru během utkání Německa se ŠpanělskemFoto: Reuters

Článek
Fotogalerie

Zjevně koordinovaný projev skupinky Katařanů byl zřejmě reakcí na středeční gesto německého národního týmu. Základní jedenáctka si při fotografování před utkáním s Japonskem zakryla ústa poté, co řídící orgán FIFA varoval před nošením duhové pásky kampaně OneLove na podporu sexuálních menšin. Pokud by si kapitán pásku navlékl, dostal by automaticky žlutou kartu.

„Páskou jsme chtěli ukázat hodnoty, podle kterých v národním týmu žijeme: rozmanitost a vzájemný respekt. Být slyšet společně s ostatními národy. Nejde o politické poselství: O lidských právech se nedá vyjednávat, Otázka lidských práv by měla být samozřejmostí. Bohužel stále není. Proto je pro nás toto poselství tak důležité. Zakázat nám pásku je jako zavřít nám pusu. Náš postoj platí," napsal po předem připravené akci na sociálních sítích německý svaz.

Před nedělním střetnutím se Španělskem se už naši západní sousedé ke stejnému gestu neuchýlili, zastoupili je však domácí Katařané na tribunách. Při pózování fotografům si rovněž zakryli ústa a hromadně přinesli portréty německého fotbalisty s tureckými kořeny Mesuta Özila.

Proč? Zřejmě odkazovali na pochybné zacházení Německa mužem, který ukončil reprezentační kariéru v červenci 2018. Vše začalo o několik měsíců dříve, kdy se tehdy ještě hráč londýnského Arsenalu vyfotil s tureckou hlavou státu Recepem Tayyipem Erdoganem a „svému prezidentovi" věnoval svůj dres.

„Vím, že snímek vyvolal v německých médiích obrovskou odezvu, ale nebyla za ním žádná politická myšlenka. Nebyl o volbách nebo politice, nýbrž o vyjádření úcty muži v nejvyšším úřadu země, z níž pochází má rodina," říkal tehdy Özil.

Foto: Reuters

Fanoušci Kataru během utkání Německa se ŠpanělskemFoto: Reuters

Válka s předsedou fotbalového svazu

Následně začala válka mezi fotbalistou, německým svazem i médii, kterým Özil vyčítal, že jeho jméno využívají k propagandě. Rodák z Gelsenkirchenu ale nemohl přijít na jméno hlavně předsedovi německého fotbalového svazu Reinhardu Grindelovi. „Zkoušel jsem mu vysvětlit vše okolo mého původu a zmíněné fotky, on ale můj názor znevažoval a chtěl mluvit jen o svých politických pohledech," rozzlobilo německou hvězdu.

Grindel údajně celou aféru využil ke svým politickým ambicím. „Nedávno řekl, že bych měl své akce vysvětlit znovu a dával mi za vinu špatný výsledek reprezentace na mistrovství v Rusku. Nebudu již déle jeho obětním beránkem. V jeho očích jsem Němcem, když vyhráváme, ale imigrantem, když prohrajeme. (...) „V Německu jsem platil daně, sponzoroval školy a vyhrál s národním týmem šampionát v roce 2014. Společnost mě ale stejně stále nepřijala a chová se ke mně jako k někomu cizímu," napsal, když oznamoval konec v reprezentaci po neúspěšném mistrovství světa v Rusku, kdy Němci jako obhájci titulu skončili už v základní skupině.

Fotbalista ještě podotkl, že jeho kolegové Lukas Podolski a Miroslav Klose nikdy neslyšeli nic o svém polském původu. Poukázal také na fakt, že německá legenda Lothar Matthäus se za to, že se setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, do té doby žádné kritiky nedočkala.

„S těžkým srdcem a po důkladném zvážení, s ohledem na nedávné události, za Německo již na mezinárodní úrovni hrát nebudu. Cítím totiž rasismus a neúctu. Německý dres jsem nosil s obrovskou pýchou, ale nyní tomu tak již není. Čeho je moc... Tohle není to, proč hraju fotbal, nebudu zkrátka jen sedět a nic nedělat," podotkl.

Özil své prohlášení uzavřel prohlášením, že „rasismus by nikdy, nikdy neměl být akceptován". Katarští fanoušci v neděli tak nejspíše naráželi právě na popsanou ságu a chtěli poukázat na pokrytectví německého antidiskriminačního gesta, když hráč opustil národní tým v důsledku údajného rasismu.

Sestřih utkání MS Španělsko - NěmeckoVideo: Česká televize

Němci Özilovi před čtyřmi lety předhazovali to, že se nekriticky přihlásili právě k Erdoganovi, jenž v posledních letech výrazně utužil režim v Turecku. Po nezdařeném puči proti jeho vládě zahájil čistky v armádě, mezi státními zaměstnanci či novináři. Tisíce jeho skutečných i domnělých odpůrců tak seděly ve vězení, často bez jakéhokoliv obvinění.

Fotbalistův příběh je ale daleko složitější a má pokračování. V prosinci 2019 na svém instagramovém účtu označil etnickou turkickou skupinu Ujgurů za „válečníky, kteří odolávají perzekuci".

„Korány se v Číně spalují, mešity se uzavírají, islámské teologické školy a medresy se zakazují, náboženské vůdce jednoho po druhém zabíjejí. Navzdory tomu zůstávají muslimové zticha," napsal Özil v turečtině na pozadí vlajky Východní turkestánské republiky, která krátce existovala ve 40. letech minulého století. Nyní území známé jako Sin-ťiang kontroluje Čína.

Čínská fotbalová asociace vyjádřila nad Özilovým příspěvkem „velké rozhořčení a zklamání". Tamní státní televize CCTV následně stáhla z vysílání nedělní utkání anglické fotbalové ligy mezi Arsenalem a Manchesterem City.

Reklama

  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •