Pí pro bráchu! Liberecký Purzitidis splnil rozkaz sourozence

O tři roky starší sourozenec hrající za HFK Olomouc číslo svého bráchy před ligovými souboji zase tak často nevytáčí. „Ráno mi volal před zápasem po dlouhé době. Popřál mi, ať se mi daří a ať dám gól. Zápas prý neuvidí, ale když se trefím, ať prsty ukáži do kamery první písmeno jeho jména. Že to bude pro něj,“ vysvětloval s úsměvem liberecký stoper svou reakci po vstřelené brance.

Když pak v 63. minutě šikovnou patičkou po střele Mikuly skutečně zvýšil na 3:1, hned si na svůj slib vzpomenul. A pelášil k fotografovi, aby zvěčnil písmeno řecké abecedy pí. Pro tebe, brácho! Svůj výkon pak 24letý zadák vylepšil i asistencí na pátou branku Rabušice.

„Tam byly velké emoce. Šel jsem z obrany do útoku a někdo na mě volal, myslím Ivan Varfolomejev, ať dopředu nechodím a zůstanu v obraně. Neposlechl jsem a šel jsem. Když jsem viděl Ramba (Rabušice) na přední tyči, přihrál jsem mu a byl z toho gól,“ popsal svou asistenci.

„Jedna plus jedna jsem v zápase ještě nikdy neměl, takže z tohoto pohledu je to jeden z nejlepších zápasů, jaký jsem odehrál. Ale myslím, že jsem podal už lepší výkony než teď. V první půli jsem se trochu trápil, než jsem se dostal do hry, protože jsem dlouho nehrál,“ připustil obránce, který prohrál hlavičkový souboj před první inkasovanou brankou.

„Ale dal zase třetí gól, který byl hodně důležitý pro vývoj zápasu. Ve hře měl i věci, se kterými jsme úplně spokojeni nebyli, ale těmi body to určitě vykompenzoval a jednoznačně přispěl k výkonu týmu,“ pochválil ho kouč Slovanu Luboš Kozel. Proti Zlínu mu dal přednost před Prebslem, jenž hrál v základu minule.

„Do zápasu jsme vstoupili dobře. Ale po našem druhém gólu jsme se nemohli dostat do hry, jako by se nám možná trochu nechtělo. Ale po pauze na nás bylo vidět, že jsme chtěli vyhrát víc,“ pochvaloval si čtvrtý domácí triumf Slovanu v řadě, po němž u stadionu bouchal oslavný ohňostroj. „Cítil jsem se, jako bychom slavili Nový rok,“ uzavřel spokojeně.