Článek
O triumfu rozhodl už v první půli z penalty hostující Lamin Jawo. „Chtěli jsme Jablonec porazit a jít dál, nepodařilo se. Dobré situace jsme dokázali eliminovat, ale nešikovným zákrokem jsme jim nabídli penaltu. Měli jsme úseky se slušnými akcemi, ale nedokázali jsme je dohrát do stoprocentních příležitostí,“ shrnul duel Šustr.
Útok měl v závěru osvěžit střídající útočník Tomáš Schánělec. Zastavme se na chvíli u něj. Přišel v létě na přestup ze Sparty, zatím se trefil dvakrát v lize a jednou v poháru. Jak se vám jeví?
Prosadil se hned, ale současně říkám, a on to ví, že od něj jako středního útočníka očekávám více fotbalu směrem pro tým. Uhrání míčů, více náběhů, aby ostatní dokázal podpořit nejen brankami, což je jeho hlavní úkol, ale i mezihrou. Jinak adaptace? Byla poměrně rychlá, ale zeptejte se spíše jeho, v jakém stavu dorazil a jak se adaptoval. Já na něj mám ještě daleko větší nároky, protože přišel ze Sparty a měl by toho předvést více.
Ve 24 letech už toho má za sebou v první i druhé lize celkem hodně. Jak bojuje s momentální konkurencí?
Má ji velkou, což sám zřejmě vidí a cítí. Pracujeme s ním jako s každým útočníkem. Vše je o tréninkovém procesu, aby se dokázal dostávat do situací už tam. Abychom věděli, že co po něm chceme, je schopen plnit. Forvardi potřebují i trochu štěstí, ale to přichází jen k těm, kteří jsou připraveni. Náhodně ne. Bude hodně záležet na něm. Má dost odehráno, i dříve se dokázal prosazovat, ale už není ve Spartě. Je v Dukle, v jiném prostředí a pere se o své místo.

Tomáš Schánělec ještě jako kapitán rezervy Sparty v utkání s Českými Budějovicemi.
Vidíte u něj snahu a píli?
Ano, stejně jako u všech hráčů. Kdyby ne, určitě by to ode mě slyšel a pocítil. Tady rozhodně není problém.
Jak už jste nastínil, proti Jablonci se vám nedařilo dotahovat nadějné akce nebo přečíslení. Proč?
Po zápase jsem v kabině řekl, že je fajn, když hrajeme hezký fotbal, což je základ, ale chybí nám právě finální fáze. Možná postrádáme překvapivá řešení, možná větší hlad po gólu. Kluci to umí, dokážou si míč dát občas tak rychle, že se strašně špatně brání, ale pak chybí finále. To se obecně nejhůře trénuje, ale máme slušný základ.
Příště už vás čeká opět liga, konkrétně doma Baník B. Jak mluvíte ke kabině, protože z týmu, co bojoval o záchranu, jste adeptem na postup a každý se proti vám chce vytáhnout.
Dlouhodobě vyhrávat je těžší než jednou a pak něco málo získat. Soutěž je strašně vyrovnaná, ale nemám dojem, že by si někdo z kabiny myslel, že to zvládne levou zadní. Samozřejmě u těch, kteří přicházejí z ciziny, může být adaptace na náš prvoligový i druholigový fotbal, jenž je hodně běžecký a soubojový, náročnější. Tím, že hrají, se učí. Tlačíme u všech na maximální soustředěnost v každém utkání. Třeba minule v Prostějově jsme dvakrát vedli, ale pak jsme povolili a je z toho remíza 2:2. Každý zápas jdeme vyhrát, aby se projevila naše vítězná mentalita.
Jedním z nováčků je 21letý Seif Ali Hindi, s Jabloncem nás v ofenzivě několikrát zaujal. Není to příklad toho, kdy hráči pro adaptaci více svědčí druhá liga?
Ale on by se úplně stejně rozehrál v první lize, možná by měl dokonce větší možnosti. Ve druhé jsou týmy, které na vás vletí a kopou, nebo naopak zalezou, první je více o fotbalovosti, kterou on má. Přišel v nějakém stavu. Fyzicky už se velice spravil, ale pořád není tam, kde by mohl být. Opět záleží jen na něm.
Když navážu, Dukla opravdu vypadala, že chce konkurovat atraktivním pojetím a ne zanďourem.
Kluci by měli cítit, že fotbal umíme, akce máme, jen nám prostě chybí finále. Věřím, že dlouhodobě může vítězit tým, který má nějakou tvář a umí hrát fotbal. Jen kopáním do vzduchu a do dálky to nejde. My chceme bavit lidi a mít výsledky. Věřím, že to jde ruku v ruce.
O něco podobného se teď snaží seniorská reprezentace pod vedením trenéra Santiho Denii. U veřejnosti zatím sklízí i přes dvě prohry spíše pozitivní ohlasy, jak se líbí vám?
Když jsem se díval, byl jsem nastavený, že chci vidět snahu o změnu, což se povedlo. Chtěli jsme hrát fotbal, měli jsme nějakou výstavbu. Že to nepůjde hned, jsem předpokládal. Nejsem vědma, ale proces je dlouhodobý, to nejde lusknutím prstu. Když pak čtu vyjádření trenéra, že chce vše propojit s mládežnickými výběry, které to pak mohou posouvat mezi nás všechny, tak věřím, že jsme udělali první krůček. Bude to bolet, proto nebudu ani jednou kritizovat, pokud budeme chtít hrát fotbal.
Může se stát, že to bude výsledkově déle drhnout.
A čemu bychom se divili, když jsme doteď fotbal třeba tolik hrát nechtěli? Držím jim palce, aby udělali také výsledky, a aby se nastavení nepromítlo jen v áčku. Aby se vše postupně dostalo k trenérům mládežnických týmů i v klubech, v dorostenecké lize, v sedmnáctkách, patnáctkách a níž. Tam vychováváme hráče. Někdy se říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Prostě pracujme s mladými.
Pojďme ještě k netradičně dlouhé reprezentační přestávce. Jak k ní přistupujete?
Musíme trefit tréninkový proces tak, abychom kluky zbytečně nezabrzdili a dokázali posunout, zároveň je ale nepřetrénovali. Hrál jsem fotbal, každý v reprezentační pauze automaticky trochu zvolní. Trenéři ne, to my nikdy! (smích) Jaký jsme zvolili plán, to vám řeknu až po ligových zápasech. Věřím ale, že v soutěži navážeme tam, kde jsme skončili.
A obecně nový formát vnímáte jak? Konkrétně pro druhou ligu je další celkem dlouhé přerušení a rozkouskování už tak specifické sezony.
Respekt, mnoho týmů má kluky pryč. První liga je jasná, ale nevím, třeba nás by to tolik nezasáhlo. Máme jednoho reprezentanta a mohli bychom klidně hrát. Netuším teď, kolik jich má Baník B, někoho asi ano. Brzdit druhou ligu… Jsou to nějaká rozhodnutí, já bych proti pokračování nebyl. Jasně, někdo mi řekne: „Počkej, až budeš mít pět reprezentantů, taky by ses bránil.“ Ne. Ať vybraní hrají za národní týmy a šanci dostanou ostatní.












