Článek
Případ Tříkolka
No, tenhle vyloženě nefotbalový karambol mohl Hašek těžko čekat. Reprezentace odcestovala na Euro, kam postoupila ještě pod jeho předchůdcem Jaroslavem Šilhavým. Hašek měl v tu dobu za sebou čtyři vyhrané přáteláky, atmosféra v týmu byla slušná.
Jenže Michal Sadílek, jeden z nominovaných, doplatil na touhu po adrenalinovém zážitku. Na předturnajovém kempu v Rakousku se oddal tříkolkové kratochvíli. Havaroval, ošklivě si namlátil. Dvakrát musel na operaci. „Mohlo to skončit tragicky,“ uvědomuje si borec, jenž se naštěstí dal do kupy a momentálně kope za pražskou Slavii.
První potíž musel Hašek tedy řešit ještě předtím, než odtrénoval premiérový soutěžní zápas. „Extrémní sporty jsme zakázali. Příště zakážeme i tu tříkolku,“ hořce poznamenal tehdy ještě stále relativně nový kouč repre. A na Euro povolal místo Sadílka slávistu Petra Ševčíka.
Neúspěšné Euro
Zpětnou optikou se rozhodně nedá tvrdit, že by český výběr na závěrečném turnaji byl pro smích, že by šlo o trapas. Ano, ve skupině s Portugalskem, Gruzií a Tureckem skončil na chvostu. S jedním bodem. Ale.
Představte si, že by při remíze 1:1 s Gruzínci využívali Haškovi svěřenci šance, jichž si vytvořili na pět zápasů. Nebo že by sudí István Kovács v duelu o všechno s Tureckem (1:2) nefoukl do píšťalky předčasně, necitlivě, a neukradl v tu chvíli vítězný gól Janu Kuchtovi. Na šampionát by se nevzpomínalo ve zlém. Ale bohužel.
Už po turnaji Haškovi odborná i široká veřejnost některé kroky vyčítala. Hlavně jeden. Proč na Gruzínce nevytasil obrovitého Tomáše Chorého, když do vápna létal centr za centrem? To ví asi jen nyní už bývalý kouč nároďáku.
První výbuch a rozpačitá náprava
No, a hned po Euru Češi opět čelili Gruzii, vyrazili na výlet v rámci Ligy národů. Doslova na výlet. Šílený výkon vyústil v zaslouženou prohru 1:4. „Prohrát takovým způsobem? Neakceptovatelné. Byli jsme hrozní,“ nehledal Hašek výmluvy.
O tři dny později si chtěl nároďák napravit reputaci. Doma proti Ukrajině v rámci téže soutěže zvítězil 3:2, tým působil diametrálně odlišným dojmem. Hladově. Jenže ani tentokrát se to neobešlo bez zádrhelu. Za který Hašek, stejně jako v případě tříkolky, vůbec nemohl.
Reprezentanti totiž hráli doma jen na papíře. Eden zaplnili ukrajinští fanoušci, jelikož u nás jde o velmi početnou národnostní menšinu. „Už nikdy tohle nemůžeme dopustit. Bylo to strašidelné. Radši bych hrál na prázdném stadionu,“ nebral si servítky křídelník Václav Černý.
Spanilá jízda Ligou národů
Pak bylo pár měsíců dobře. Češi dali v „béčkové“ Lize národů zapomenout na propadák v Gruzii, triumfem nad Ukrajinou se zvedli. Skupinu, v níž krom zmíněných figurovali i Albánci, ovládli. S celkovou bilancí tří výher, dvou remíz a jedné prohry. Reprezentanti dřeli do úmoru, mužstvo působilo zdravě. Prvním flekem si de facto pojistilo účast v baráži o mistrovství světa i v případě zkažené kvalifikace a také postup do elitní, „áčkové“ ligy. Mezi ty nejlepší výběry Evropy.
Punc na postup dal nároďák v Olomouci vítězstvím 2:1 nad Gruzií. „Museli jsme spolknout kritiku a předvádět poctivé výkony. Kluci dělali maximum. Vrátilo se jim to,“ těšilo Haška.
Průšvihy v kvalifikaci na MS
Optimista může namítnout, že český výběr s největší pravděpodobností porazí Gibraltar. V kvalifikační skupině na MS v Severní Americe skončí druhý, což je realistický obraz jeho kvality. Jelikož předčit silné Chorvaty? V to se dalo maximálně věřit. Nikoliv s tím počítat.
Jenže jakkoliv je Chorvatsko silné, dostat na jeho půdě bůra je průšvih. Výbuch. Červnová porážka 1:5 byla druhou nejvýraznější v historii samostatného nároďáku. Herně toho navíc Haškův mančaft předvedl pramálo. „Hráčům nejde upřít snaha. Ale soupeř má obrovskou kvalitu a potrestal nás,“ vyznal se trenér tehdy.
I pak se mančaft zvedl. Klíčový zápas v Černé Hoře vyhrál 2:0, po výpadku v přátelském duelu, kdy národní mužstvo přehrávala Saúdská Arábie (1:1), se opět vzepřel. Doma s Chorvatskem uhrál remízu 0:0. Po velmi slušném prvním poločase.
Jenže pak explodoval, vybuchl, selhal. Ostudná prohra 1:2 na Faerských ostrovech, na půdě státečku s 55 tisíci obyvateli a historicky žádnými fotbalovými úspěchy (respektive ani jejich náznaky) Haškovi zlomila vaz. Výkonný výbor už mu nedal další šanci na nápravu dojmu. A většina fanoušků se shoduje, že právem.
