Článek
Změnilo se pro vás něco v nové roli, v níž jste dosud jen zaskakoval?
Ani ne. Já jsem si i předtím řekl v kabině svoje.
Ve Zlíně jste v minulosti zažil hodně kapitánů. Byli pro vás někteří inspirací?
Pamatuju si, že kupříkladu Petr Čajánek byl hodně impulzivní. Měl ovšem obrovskou autoritu. To Jarda Balaštík se snažil řešit věci s odstupem a klidněji. Od každého z nich se snažím něco si vzít.
Vnímáte, že jste v kabině Beranů nejstarší?
V osmatřiceti letech těžko můžu čekat něco jiného. (úsměv). Dělám si z toho srandu a nevadí mi, pokud mně to někdo v legraci připomene. Do šatny se pořád těším. Máme ve Zlíně dobrou partu kluků, kteří si rozumějí. Charakterově tvoříme výborný kolektiv. Sálá tady pohoda, kterou si chceme přenést i na led. Loňský nepovedený vstup do sezony se nesmí opakovat.
V závěru uplynulé sezony jste v prvoligovém finále se Vsetínem a následné baráži s Kladnem dokázali pětkrát v řadě vyprodat zlínský stadion. Věříte, že si uchováte přízeň fanoušků?
I před rokem byli diváci na úvodní prvoligové střetnutí s Kolínem hodně zvědaví. Přišlo jich tři a půl tisíce. Jenže my jsme je nevýraznými výkony postupně z haly vykopali. Je nás tady dost, co jsme to loni zažili. Doufám, že jsme dostatečně chytří na to, abychom se z toho poučili. Věřím, že do nové sezony vstoupíme mnohem líp a budeme se od začátku pohybovat v tabulce nahoře.
Co čekáte od duelu s hokejisty Poruby, jímž ve středu do sezony vstoupíte?
Její kádr prošel přes léto změnami. Je před námi těžký zápas. Všechna mužstva budou mít zpočátku hodně sil. My se ale musíme koukat hlavně sami na sebe a podat takový výkon, abychom zahajovací střetnutí zvládli k naší spokojenosti.
Oproti minulosti naskakujete až ve třetí či čtvrté útočné formaci. Je pro vás obtížné si na to zvyknout?
Asi je to s přibývajícím věkem přirozené. Už zdaleka tolik nelpím na tom, zda půjdu na přesilovku nebo strávím za zápas na ledě patnáct či dvacet minut.
Co říkáte na to, že váš dlouholetý zlínský parťák Pavel Kubiš přestoupil po minulé sezoně do Vsetína, který je úhlavním rivalem Beranů a patří ke spolufavoritům první ligy. Někteří vaši příznivci to nesou dost těžce…
Tohle je hokejový život. Já ho chápu, ať už si fanoušci myslí cokoliv. Někteří prý prohlašují, že ho sežerou. Říkám si proboha proč? Jednou jsem tady, druhý den jinde. Tak to chodí.
Zlín získal v roce 2004 premiérový mistrovský titul a v roce 2014 si to zopakoval. Asi by bylo docela stylové oslavit na konci sezony po dalších deseti letech návrat do extraligy, že?
Jasně. Všichni si to hrozně moc přejeme. Strašně moc po postupu toužíme. Cesta k němu však není snadná, o čemž jsme se přesvědčili v uplynulé sezoně. Rozdíl byl v baráži značný. Kladenští před ní navíc dlouho odpočívali, zatímco my jsme měli v nohách náročné zápasy prvoligového play off.
Zaznamenal jste, že týmy, které se pohybovaly na chvostu extraligové tabulky, hodně posílily, a tím pádem může být baráž pro vás ještě těžší?
Je to tak. Zdá se, že konkrétně Kladno bude zřejmě silnější. I některá další mužstva. Všichni mají asi vítr, aby do baráže nespadli.
Klub vám notně vylepšil na zlínském stadionu kabinu. Jak se vám po rekonstrukci líbí?
Jsem z ní nadšený. Takovou šatnu nám mohou závidět mnohé extraligové celky. Chodím do ní dvanáctou sezonu, avšak za tu dobu se moc nezměnila. Až teď. Dá se říct, že je to z nuly na sto.
Co se vám nejvíc zamlouvá?
Třeba nade mnou už nebliká zářivka. Můžu si lehnout na koberec či promasírovat se na válci. Máme i novou saunu, chladící kádě a dvě nové vířivky. V poledne vyjdeme pár schodů a můžeme usednout k obědu. Tím, jaký nám klubové vedení vytvořilo servis, jsme dostali jasný vzkaz, že se věci mění k lepšímu. Teď je na nás hráčích, abychom se za to odvděčili na ledě dobrými výkony a výsledky.
