Článek
Curych (od našeho zpravodaje) - „Každá hodina k regeneraci je znát, ale nikdo z nás se na náročný program nevymlouvá. Síly nám sice docházely, ale museli jsme se tím vyrovnat. V hlavách jsme si to snažili nastavit tak, že síly máme,“ říkal útočník Jakub Flek.
Po ospalejší první třetině se v té druhé Češi přece jen zvedli, jenže když Tomášek ve 33. minutě srovnal, Švédové si hned po 101 vteřinách vzali ztracený náskok zpět. „Velká škoda, že jsme nerozhodné skóre neudrželi déle. Ale jsem rád, že jsme na konci zápasu ukázali charakter a Švédy potrápili,“ cenil si Flek závěrečného vzepětí mužstva.
Za zdánlivě ztraceného stavu 1:4 se trefili Kodýtek s Lencem a Češi měli ještě 59 vteřin na vyrovnání. Po chybné přihrávce M. Kovařčíka v útočném pásmu ale Seveřané skórovali popáté do prázdné branky.
„Škoda toho posledního střídání. Měli jsme puk zkusit za každou cenu hodit na bránu a zkusit ho do ní domlátit,“ litoval Flek. „Aspoň jsme si ale ověřili, že když budeme bojovat až do konce, můžeme uspět i v zápasech, v nichž prohráváme,“ mínil další útočník Pavel Kousal, jenž stejně jako Flek absolvoval v listopadu i vítězný turnaj Karjala.
Češi tak prohráli až šestý zápas nového ročníku, což je nejlepší vstup do sezony v historii samostatné republiky. V tabulce EHT spadli na druhé místo za ve Švýcarsku vítězné Švédy.
„Byť jsme turnaj zakončili porážkou, což nikomu nechutná, můžeme ho hodnotit kladně. Ukazujeme tvář, kterou po nás trenéři chtějí. Prezentujeme se hrou, kterou chceme. Musíme se poučit z chyb a příště být ještě lepší,“ velí Flek před únorovými Švédskými hrami.
„Zápasy v nároďáku jsou o level výš než ty v extralize, někdy i o dva. Všechno je mnohem rychlejší, není tolik šancí, takže když už nějakou máme, musíme ji proměnit,“ uzavírá Kousal.
