Článek
Co vás to napadlo zahrát v signalizované výhodě puk?
Neuvědomil jsem si, že už jsem za červenou. Nebo za modrou? Ani nevím, kde vlastně nesmím hrát puk. Nechtěl jsem, aby se Sparta dostala k puku a posunul jsem to obránci. Asi si budu muset projít pravidla, protože očividně tam mám slabinu. Mohli jsme mít přesilovku pět na tři, mohli jít do dvoubrankového vedení a mohlo být třeba rozhodnuto. Takhle jsme o ni přišli.
Kdy vám došlo, že je to špatně?
Až mi to kustod na střídačce řekl. Nejdříve jsem si myslel, že budeme potrestáni za to, že jsem se dotkl puku, když už náš hráč byl na ledě. Ale pak mi řekl, že to bylo za můj prohřešek. Projdu si pravidla a snad to už bude příště lepší.
Spoluhráči vám to ale asi rádi odpustili, protože tohle byla asi jediná vaše slabší chvilka.
A já si zase myslím, že jich tam bylo více. Především v první třetině. Puky mi hodně vypadávaly, když mi letěly přímo na lapačku. Kluci mi tam s dorážkami hodně pomáhali, musím jim hodně poděkovat a hru lapačkou zlepšit.
Jedna výhoda při signalizovaném vyloučení skončila trestem pro vás, druhá pukem ve vámi opuštěné brance poté, co se po ráně Výtiska puk odrazil od protihráče Barinky a přes celé hřiště zamířil do branky. Sudí gól neuznali, ale jistý si tím, zda gól platí či nikoliv v tu chvíli nebyl asi nikdo.
Klukům jsem po druhé třetině říkal, že branku už neopustím, protože pokaždé, když vyjedu, tak se tam něco stane. Vůbec jsem tu situaci neviděl, při dojezdu na střídačku jsem se otočil a viděl jsem, jak puk jede do naší branky. Myslel jsem si, že si ze mně snad někdo dělá srandu. Dopadlo to dobře, ale chvíli jsem si fakt myslel, že je to gól.
Oproti střetnutí s Třincem to byl velký rozdíl. Tentokrát jste se proti favoritovi dokázali prosadit a jiné to bylo i pro vás. S Třincem na vás nešlo moc střel, ale bylo z toho pět branek. Dnes jste zastavil osmatřicet ran.
Opravdu? Já myslel, že tak pětadvacet. Čtyřicet je super číslo, to si trochu vylepším statistiky (smích). Když vzpomenu na ten zápas s Třincem, tam mi nedali šanci se do toho zápasu vůbec dostat. Jsou hodně produktivní, a když už se do nějaké střely dostali, tak to byla tutovka a já jsem tým moc nepodržel. Mám radši zápasy, kdy mě soupeř pepřuje trochu víc.
Jaké to je, když na vás tým za těsného stavu spoléhá?
Takhle já to neberu. My jsme tým a jednou to stojí na mně, jindy na spoluhráčích. Jsme tam od toho, abychom se navzájem podrželi, a pokud to teď vyšlo na mě, jsem rád, že to pro kluky můžu udělat.
