Hlavní obsah

Červený je zpátky pod Bílou věží. S Hradcem chce do čtyř let vyhrát titul

Hradec Králové

Hradec má zpět svého tahouna. Rudolf Červený rozjel loňskou sezonu ve Slovanu Bratislava, dorazil ji v Gävle a tím jeho zahraniční mise prozatím končí. Ve slovenské metropoli chtěl sice zůstat, jenže klub kvůli špatné ekonomické situaci KHL opustil. Reprezentační útočník tak sbalil hokejové nádobíčko a zamířil do Mountfieldu HK, z něhož před rokem odešel.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Rudolf Červený na archivním snímku v reprezentačním dresu.

Článek

„Na Slovan jsem čekal do poslední chvíle a pak už se z Ruska nic nenaskytlo, protože byla půlka června. Na druhou stranu v KHL není moc měst, která jsou dobrá pro život," vykládá Červený. Laso mu hodily i týmy ze Švédska a Finska, přesto čerstvě 30letý křídelník upřednostnil návrat do Hradce Králové. Důležitou roli přitom sehrála také rodina.

„Mám malinkou dceru. Chci ji vidět vyrůstat, a ne cestovat po tripech. Peníze nejsou všechno," říká. Ve Slovanu se mu docela dařilo, v 57 zápasech nastřádal 23 bodů (11+12) a soutěž na něj udělala dojem. „Má super úroveň. Kvalita prvních šesti týmů v konferenci je znát, kór když hrajete proti Petrohradu nebo CSKA, ty jsou fakt někde jinde. Jejich kvalita se blíží nároďáku," ujišťuje.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Rudolf Červený (vpravo) s Tomášem Mertlem na archivním snímku přichází na sraz hokejové reprezentace.

V Bratislavě našel takřka ideální destinaci k živobytí, i když měl klub potíže s platební morálkou. Závazky má stále i vůči Červenému, jenž ale zachovává klid. „Komunikují, domluvili jsme se na splátkovém kalendáři. Poslali mi už i nějaké částky," prohlásil.

Ani v zápasech si moc radosti neužil. Slovan byl nejhorší v celé KHL, vždyť vyhrál jen patnáct utkání. „Tohle mě mrzelo víc než to, že nechodily peníze. Tým neměl takovou sílu, abychom bojovali o play off," vzpomíná na štaci ve Slovanu, který se teď přihlásil do slovenské ligy.

Po ztrátě nadějí na boje o Gagarinův pohár se Červený poohlížel po novém angažmá. V půlce února kývl švédskému Brynäs, kde se potkal s krajanem Robertem Kousalem. V závěrečném duelu proti Frölundě se spolu dokonce představili v elitní formaci.

„Bohužel když jsem přišel, Kousy se zranil. Marodka byla celkově plná a my zbytek sezony dohrávali jenom na tři lajny," mrzí Červeného. Navzdory absencím se Brynäs rvalo o play off, jenže kvůli horšímu skóre mu nakonec uniklo. „Nešlo tam moc hrát styl středního pásma. Nahazovaly se puky, muselo se furt bruslit a napadat," tvrdí.

Volný čas trávil hlavně s rodinou, na procházky po okolí ale příliš nechodil. V Gävle panovalo chladnější klima, od moře vál studený vítr. „S malou jsme šli ven maximálně na dvacet minut, pak už byl člověk omrzlý," utrousil.

Kapitolu Brynäs definitivně obrátil a nyní čelí nové výzvě. Pod Bílou věží podepsal čtyřletou smlouvu s jasným cílem. „Že během té doby vyhrajeme titul. K tomu se upínám. Tým se udržel pohromadě, a ještě se doplnil. Do brány přišel Mazy (Marek Mazanec), což je velká opora. Je tu potenciál, abychom hráli nahoře," hlásí.

Budějovický odchovanec je v ideálním věku a vedení si od technického borce s dobrou střelou dost slibuje. Trenéři ho v přípravě zařadili do lajny s Rákosem a Smoleňákem. „Bambus (Rákos) je silový, rychlý a dravý. Mohl by vybojovat plno puků a na buly je taky dobrý. Vepředu to pak bude asi na mně se Smolim," usmívá se.

Omlazené hradecké mužstvo předvádělo v minulém ročníku svižný hokej, který Červenému imponuje. Zároveň se těší i na bouřlivou kulisu v aréně. „To mi chybělo. Třeba ve Švédsku chodilo na zápasy kolem šesti tisíc, jenže atmosféra byla chladnější," dodal.

Reklama

Související témata: