Článek
Jak dlouho už marodíte?
Je to už osm týdnů. Mám trojitou zlomeninu holenní kosti, do toho pochroumaný kotník a další šrámy. Stalo se mi to v zápase základní části s Karlovými Vary. Ztratil jsem balanc, narazil jsem na mantinel a už to bylo.
Jste spokojen s průběhem léčení?
Lékaři mi vytáhli velký šroub a mohu začít na nohu našlapovat a trošku ji zatěžovat. Až dosud se mi zranění vyhýbala, ale letos jsem si to vybral. Přesto doufám, že noha pořádně sroste a bude to dobré.
Play-off Liberce se Slavií jste sledoval v roli diváka. S jakými pocity?
Hroznými. Nejen kvůli tomu, že jsme vypadli, ale hlavně proto, že jsem nemohl být na ledě a klukům nějakým způsobem pomoci. Za stavu 1:3 v sérii se náš tým zvedl a měl nakročeno k tomu, aby otočil sérii na 4:3.Věřil jsem, že půjdeme dál, ale nevyšlo to.
Byl jste v kontaktu s mužstvem?
Samozřejmě. Chodil jsem na tréninky a snažil jsem se být co nejvíce s týmem.
Jste zkušeným harcovníkem a dovedete se jistě vžít do myslí spoluhráčů, jimž postup nešťastně unikl...
Určitě jsou všichni taky zklamaní. Měl jsem to štěstí, že jsem kdysi hrál finále extraligy za Vítkovice proti Spartě, a byly to parádní chvíle. A přál jsem Liberci, aby si něco podobného vychutnal i letos, kdy jsme netajili nejvyšší ambice. Tým měl na to, aby došel až na vrchol, ale bohužel...
Pomýšlíte už na příští sezónu?
Jsem teď plný dojmů ze čtvrtfinále, takže si je musím nejprve utřídit. Ale počítám s tím, že po uzdravení budu pokračovat v kariéře v Liberci.