Článek
Vítkovičtí se trefili v poslední minutě první (Dominik Lakatoš 1:1) i druhé třetiny (Peter Mueller 4:2) a skvělý měli vstup do druhé (Petr Chlán 2:1) i do třetí části (Willie Raskob 5:2). „Ty góly do a ze šatny byly hodně určující, přestože to Litvínov nezabalil," poukázal trenér Vítkovic Miloš Holaň.
„Tohle je náš velký problém. Nehrajeme špatně, i proti Vítkovicím jsme odehráli první třetinu solidně a vedli jsme. Máme ale pasáže, kdy přestaneme hrát a soupeř nám dá gól ze všeho, třeba když do toho plácne od modré," krčil rameny hostující útočník Šimon Stránský.
Trenér Vítkovic Miloš Holaň na pozápasové tiskové konferenci.
„Přestože ta hra třeba vypadá solidně, tak pak zase dostaneme gól na konci nebo na začátku třetiny a to je fakt nápor na hlavu," vykládal ostravský odchovanec v dresu Litvínova. „Moc jsem se do Vítkovic těšil, nikdy jsem proti nim nehrál. Škoda, že to nedopadlo lépe."
Hráči Vítkovic se radují z gólu proti Litvínovu.
Sedmá litvínovská řada trenérskou dvojici Vladimír Růžička a Karel Mlejnek netěší, zbraně ale neskládají. „Byli bychom špatní trenéři, kdybychom neměli chuť pokračovat. Ten výčet porážek hovoří za vše. Když nepočítám góly do prázdné branky, tak jsou ty zápasy z drtivé většiny prohrané o jednu branku. Je to takový syndrom týmů hrajících dole v tabulce. Netěší nás to, ale není jiné cesty, než práce a zase práce," zdůraznil Mlejnek.
Větší tlak ani přes další nezdar trenéři v Litvínově necítí. „Jsme tu od toho, abychom pracovali s týmem a jestli nějaké kroky přijdou, to my asi neovlivníme. Chceme vyhrát každé další utkání a jsem velmi rád, že pracuji v klubu, ve kterém se neuchylují k mediálním ultimátům," připomněl Mlejnek ke kroku vedení českobudějovického klubu, které podmínilo setrvání Jaroslava Modrého u týmu výhrou nad Plzní.
