Hlavní obsah

S jídlem roste chuť, ale zůstaňme při zemi. Udržet laťku, kterou Stezka nastavil, bude těžké, říká Holaň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Předsezónní plán dostat Vítkovice do semifinále play off trenér Miloš Holaň splnil a mohl by tak být spokojený. Ale není. Jeho přáním bylo dostat klub z Ostravy ještě dál a po dvanácti letech znovu získat pro Vítkovice medaili. A to se nepovedlo.

Foto: David Taneček, ČTK

Trenér Vítkovic Miloš Holaň uděluje pokyny svěřencům.

Článek

„Říkám si, že jsme to finále v klidu mohli hrát. Ale nechci být nenažraný. Chtěli jsme postoupit, když se to tak neuvěřitelně dotáhlo z 0:3 na 3:3. Ale poslední krok jsme prostě neudělali," řekl 52letý trenér.

Vnímáte, že jste na finále měli?

Možná jo. Bylo to proti Hradci Králové strašně vyrovnané. Ani jeden zápas neskončil 6:1 nebo 6:2, bylo to tahání o pár gólech, hrála se prodloužení. Poslední zápas se klidně mohl zlomit na naši stranu, když Frigo (Petr Fridrich) v prodloužení ujel a měl to čistě na sobě. To samé v přesilovkách, i tam jsme to mohli na svoji stranu překlopit. Ale nepostoupili jsme, tudíž jsme na to asi neměli.

Už jste si rozklíčoval, kde jste o ten malinký kousek zaostali?

Možná nás i trápilo, že se neprosadili střelci. Ti, co nám udělali postup do semifinále, Mueller s Bukartsem zařídili svými góly postup, ale ve finále už tolik vidět nebyli. Nechci říkat, že zklamali střelci, je to týmový sport. Ale přesilovky nám nešly, jak bychom si představovali. Nebo jak nám fungovaly dřív. Máme hráče, kteří by si s tím měli poradit. V každém případě. Jsou to maličkosti. Vidět to je i ve finále, kde znovu rozhodují drobnosti, odrazy puků. Je to opravdu i hodně o štěstí.

Jak budete sezonu hodnotit?

Chtěl jsem být se sezonou spokojený, ale vrtá mi to hlavou. Byl to fakt kousíček od toho, abychom šli dál. Možná je to umocněné tím, že jsme se z 0:3 dostali na 3:3. Kdyby série skončila 4:1, tak si člověk řekne, že byli lepší. Nebo my něco pokazili. Ale byli jsme fakt blízko. A když vidím finále – tak si říkám, ježišmarjá, to jsme klidně mohli hrát i my.

Hvězdou týmu měl být v play off Peter Mueller, nakonec jim byl Aleš Stezka. Vnímáte to stejně?

Aleš byl naše číslo jedna. Celou sezonu, nejen v play off. Byl to rozdílový hráč, který nás pořád držel v naději, že můžeme postupovat dál a dál. Aleš udělal tak obrovský progres, a tak nás držel kluk, co před dvěma lety chytal za Havířov. A teď podepisuje smlouvu do NHL! To je možná větší skok, než jaký udělal zedník Gewiese do extraligy. Mueller měl nějaké drobnější zranění s tricepsem, prošel virózou, ale spoléhali jsme na to, že rozdílový gól dá. V základní část byl parádní, držel se na bodu na zápas. A to vypadl kvůli zranění žeber, měl problémy s kotníkem. V tu chvíli zatáhl Laky (Lakatoš), který nasbíral spoustu bodů a gólů. Hokej je týmová práce, ale každý má svoji roli a tu má splnit. I když se soupeř připravuje. Přesto jsou momenty hry, třeba v přesilovce, kdy měl Mueller udeřit.

Co teď bez Stezky?

Nebude jednoduché ho nahradit. Věřím ale, že se nám někoho kvalitního podaří získat. Nejen pro mě je nadstandardní gólman základ úspěchu. Něco máme rozjednané, uvidíme, jak to dopadne. Brankář je základní stavební kámen.

Nabízí se Matěj Machovský, který je pro příští sezonu volný. Jednáte s ním?

Jakákoliv jména jsou teď spekulace. Není to jednoduché, pracuje se na tom, sám jsem zvědav, jak to dopadne. Gólmani, které jsme oslovili, jsou pod smlouvami, není to jednoduché. Bude to těžká práce udržet laťku, kterou Aleš nastavil. Věřím ale, že se to podaří. Nebo o to víc bude muset zapracovat obrana a brankáře podržet.

Foto: David Taneček, ČTK

Brankář Vítkovic Aleš Stezka inkasuje.

Může se stát, že jedničkou bude Lukáš Klimeš?

Samozřejmě je to varianta. I když nechytal pravidelně, tak když nastoupil, vždycky předvedl vynikající výkon. Jak pracuje v každém tréninku, tak i on stojí za uvažování.

Kromě Stezky odchází také Patrik Koch a Tobias Lindberg. Mrzí vás to?

Patrik Koch je dohodnutý s Třincem, má ale také nabídky z NHL. Na jednu stranu mě mrzí, že takový hráč jde pryč, ale určitě budu radši, když bude hrát v NHL než za Třinec (usmívá se). Přeju mu to. Nebývá zraněný, nemocný, odehrál prakticky všechny zápasy, pokud zrovna nemá stopku za úlet, který k němu patří. Když je na ledě, soupeř to ví. Podobný typ jako Roman Polák. Odchází i Honza Bernovský, mluví se o Karlových Varech. Delší dobu se neprosadil, věřím, že když dostane nabídku jinde, porve se. Mrzí mě, že kluci jdou pryč, ale není důvod je držet, pokud stagnují.

A Lindberg?

Měl to být kreativní centr, ale za ty dva roky se neprosadil. Je to sice dobrý bruslař, ale má velký deficit v defenzivě, ve vyhraných buly, ale hlavně ve vytváření šancí pro křídla a produktivitě. Navíc je to cizinec, takže by měl být vidět, a to nebyl.

Hovoří se o tom, že Vítkovice chtějí obránce Stuarta Percyho z Českých Budějovic, Jana Káňu z Olomouce...

... nechceme to ještě teď pouštět ven. Je strategie klubu na to fanoušky postupně připravit a věřím, že v případě některých jmen budou příjemně překvapeni. A my budeme rádi, že takové hráče sem dostaneme.

Mueller, Bukarts zůstávají, co Lakatoš?

Má smlouvu, ale i klauzuli, že může odejít do zahraničí. Bude to bude otázka jednání, jestli mu něco přijde. Do reprezentace se nedostal, ale sezonu měl dobrou. Budeme čekat, jak to dopadne.

Necháte si Richarda Jarůška, který přišel před play off?

Byla to výpomoc do konce sezony. Seděli jsme se Šimonem (sportovním ředitelem Romanem Šimíčkem), budeme se o tom bavit, ale není to momentálně priorita, o kterou nám jde.

Jaký by měl být další krok Vítkovic? Finále?

Majitel (Aleš Pavlík), nebo sportovní úsek ty cíle mají. Kdo by neměl? Také chci vyhrát titul. Ale před sezonou to nerad říkám. Samozřejmě bych to chtěl, ale už jen to, že odchází brankářská jednička je problém. Musíme počkat, jestli se podaří Stezku nahradit. Hrana úspěchu a neúspěchu je tenká, ale nebudeme si nic nalhávat. S jídlem roste chuť. Ale měli bychom zůstat při zemi a nemít vzdušné zámky, nebo velkohubá prohlášení. Lidé to chtějí slyšet, kdo by nechtěl vyhrát ligu, ale cesta k tomu je strašně dlouhá. Sparta, nebo Pardubice se to nebály vyhlásit, a pak vypadly. Radši mám v sobě nastavenou postupnou radost než ji mít na začátku sezony, a pak se nedostat ani do play off.

Foto: David Taneček, ČTK

Hráči Vítkovic se radují z vítězství v nejdelším zápase extraligové historie.

Sledujete finále? Říkáte si, jak byste na tom asi teď byli?

Právě, že ano. Říkám si, že jsme to v klidu mohli hrát. Ale kdoví, každý soupeř je jiný. Před sezonou jsem četl, jak Martin Růžička říkal, že vyhrávat je nakažlivé. A zkušenosti pak rozhodují. S tím souvisí, že nemáme v mužstvu mnoho lidí, kteří by něco vyhráli. Na jedné ruce bych je asi spočítal. Možná i to hrálo roli u Pardubic, které byly narychlo složené, ale nemají tam mnoho typů, které by něco vyhrály. To pak rozhodne ve prospěch Třince, kde jich takových je z dvaceti třeba šestnáct sedmnáct. Ani nevím, jestli třeba Buky (Bukarts), nebo Mueller něco někdy vyhráli. Jsou to hvězdy, ale nikdy nedošli na vrchol. Možná proto se neprosadili v semifinále.

Reklama

Související témata: