Třaskavé přestupy z Pardubic? Kluci si něco vyslechli, usmívá se opora Hradce. Repre bral jako aprílový žert

Byl jsem za tu šanci ohromně vděčný. Po vypadnutí ve čtvrtfinále s Třincem jsem byl dost zklamaný. Už jsem měl zabaleno na dovolenou a prvního dubna mi najednou volá neznámé číslo. Já cizí čísla moc neberu. Nechal jsem to chvíli zvonit, ale nakonec jsem to teda vzal. A hlas na druhé straně říká: „Ahoj Radovane, tady pan Rulík.“ A pozval mě na přípravný kemp reprezentace. Nejdřív jsem si myslel, že to je aprílový žertík, tak jsem hned volal panu Martincovi (hradecký trenér Tomáš Martinec), jestli to je fakt pravda. (směje se)

Naštěstí jo. Ve výsledku mě překvapilo, jak dlouho jsem tam vydržel. Vždyť přijeli borci, co mají odehrané špičkové zápasy v Evropě i v zámoří. Užíval jsem si každý den a učil se.

Jasně, bylo by to super, kdyby vyšlo mistrovství. Ale nepočítal jsem s tím. Nebral jsem to jako zklamání.

Dost. Hlava dělá ve sportu 90 procent výkonu. Zdravé sebevědomí mám větší. V Hradci mi už říkají, že nejsem nejmladší a měl bych patřit k tahounům. Vzít si na záda svůj tým. Tak věřím, že v tomhle ohledu můžu z těch pár zápasů v národním týmu taky těžit.

Zajímalo by mě, kdo tuhle část má rád. Ale k tomuhle sportu velká dřina patří a pak z ní celou sezonu čerpáme. Musíme to odmakat naplno a co nejlépe se nachystat. Já se cítím dobře. Po konci sezony jsem dostal delší třítýdenní volno. Se ženou létáme na Bali. Ale není to úplné leháro, spíš aktivní dovolená. Rádi surfujeme nebo hrajeme padel. Dobře jsem zregeneroval a jsem nachystaný na další ročník.

Říkali jsme si i před rokem, že to je peprný začátek, a pak to dopadlo hrozně. Snad začneme jinak, nechci žádné déjà vu.

Je jasné, že si kluci něco vyslechli. A ještě vyslechnou. Ale samozřejmě s humorem, sranda musí být. A kluci to berou.

Vidíme na tréninku, jaký je profesionál, můžeme se od něj učit. Má ohromné množství zkušeností a jsme rádi, že ho máme v týmu. Zatím se trochu rozkoukává, ale až začne extraliga, určitě bude mít i v kabině co říct.

Jádro se moc nemění, kluci zůstávají a přicházejí další zkušení borci. V kabině jsme jedna rodina a i když nemáme takové hvězdy, dokážeme se semknout. Ale je načase znovu dokázat ještě něco víc.

Využil jsem víc šancí. V minulosti jsem se v koncovce trápil, ze tří šancí jsem nebyl schopný dát gól. To se teď změnilo. Celkově nám to s Patrikem Miškářem parádně sedlo, navíc nám trenér věřil. Asi to byla životní sezona. Doufám ale, že jenom zatím. Rád bych ji samozřejmě překonal.

Služebně to asi sedí, ale věkově jsem furt nejmladší, ne? (směje se) Ale ne, jsem nesmírně rád za to, jakou kariéru mám a že se mi ji podařilo znovu nakopnout.

Všechno špatné je pro něco dobré. Prostě jsem nehrál a cítil jsem, že potřebuju sbírat minuty, abych dokázal, že na to mám.

Moc. V mojí kariéře hraje klíčovou roli. Když jsem odešel, zůstávali jsme v kontaktu a po nevydařeném roce v Brně si mě vzal zpátky. Je vidět, že mě zná už od dorostu. Víme, co od sebe čekat. Jsem za tuhle spolupráci nesmírně rád.

Je to tak, byl zájem i z jiných klubů. Ale jsem šťastný, jak to dopadlo a že jsem zůstal. Protože jsem Hradečák, narodil jsem se tu a vyrostl. Hradec je pro mě číslo jedna.