Hlavní obsah

Zemřel legendární hokejista Josef Černý. Zářil v Kometě, zlatého MS se zřekl

Aktualizováno

V 85 letech zemřel hokejista Josef Černý. Legendární útočník získal s Kometou sedm titulů a je jejím nejproduktivnějším hráčem v historii, reprezentaci pomohl ke třem medailím na ZOH a deseti na MS.

Foto: ČTK / Havelka Zdeněk, Profimedia.cz

Josef Černý zemřel v 85 letech.

Článek
Fotogalerie

„Je to velká ztráta a z té naší generace je nás čím dál míň. V první řadě na něj budeme vzpomínat jako na vynikajícího hokejistu, to bez debat, byl to opravdový přirozený talent, vyrostl na rybníku v Rožmitálu. Trenér Vlaďa Bouzek ho vyhlédl někde v Plzni, na ten talent měl čich a Brno v té době vybíralo jako první. Uměl si na křídle našlápnout a najet si správně na přihrávku, odkud udeřil. V kabině šéfovali jiní, nebyl takový, že by někoho péroval, ale projevoval se jako vůdčí osobnost na ledě,“ vzpomenul na Černého jeho spoluhráč ze zlaté éry Komety Jaromír Meixner.

Rodák z Rožmitálu pod Třemšínem, který byl mezi osmi sestrami jediným klukem, začínal v československé lize v dresu Plzně, v roce 1958 se v devatenácti letech přesunul na svou osudovou štaci do Brna. Jeho čísla v Kometě se budou těžko překonávat, za klub odehrál 686 prvoligových zápasů, v nichž vstřelil 403 branek. Stal se tak prvním československým hokejistou, který v domácí soutěži překročil hranici čtyř set gólů. Kometě dopomohl v letech 1960 - 1966 k sedmi československým titulům.

Nesmazatelnou stopu zanechal i v reprezentaci. Za národní tým nastoupil poprvé v roce 1959 na pražském mistrovství světa. Celkem hrál za Československo na 12 světových šampionátech a pomohl na nich vybojovat 5 stříbrných a 5 bronzových medailí.

Z hokejových turnajů na ZOH si přivezl dvě bronzové (1964, 1972) a jednu stříbrnou medaili (1968). V březnu 1972 se vzdal reprezentace krátce před tím, než Československo slavilo po 23 letech titul mistra světa. Udělal to podle svých slov na protest proti snaze některých mocných ovlivnit výsledek utkání se Sovětským svazem, o čemž jako kapitán národního týmu věděl.

Známý byl ikonický brněnský hokejista pro svou vášeň v chovu holubů. „Choval je v Pisárkách na Rudé hvězdě, když vlastníma rukama postavil dům v Líšni. S holuby jezdil i na závody. Jednou je vzal, když jsme jeli s týmem na turnaj do Nizozemska. Museli jsme v Mikulově na hranicích halekat a nahlas se smát, aby holuby nebylo slyšet. On je v Nizozemsku pustil a po návratu do Brna čekal, jestli se vrátí, ale to se nestalo. Asi nebyli naučení na takovou velkou vzdálenost,“ usmál se při vzpomínce Meixner.

Po ukončení kariéry se Černý dal na trenérskou dráhu, působil i v Rakousku a v Itálii. Po rozpadu Československa se po 18 letech vrátil do Komety, kterou krátce vedl jako kouč, ale pracoval v klubu i jako sportovní manažer.

V roce 2007 byl uveden do Síně slávy mezinárodní federace IIHF a rok nato i do Síně slávy českého hokeje. Od roku 2012 visí dres s jeho číslem pod stropem brněnské Winning Group Areny.