Článek
Jak se cítíte jako hrdina, který dvakrát rozhodl v prodloužení?
Hlavně se mi ulevilo, neboť série byla nesmírně náročná. Věděli jsme, že domácí budou houževnatí a budou bojovat. Škoda, že jsme nepřidali nějaké góly. Šancí jsme měli spoustu. Mohlo to být klidnější. Asi to tak ale mělo být. Jsme rádi, že si teď můžeme odpočinout a připravit se na čtvrtfinále.
Jak se vám podařilo v oslabení puk za Machovského záda dostat? Byla to netypická akce…
Kotouč se nějak odrazil, dostal se do středního pásma a já viděl, že jedeme s Marianem Adámkem dva na jednoho. Nebylo to však snadné. Oba jsme to měli na bekhend, tak jsem jen doufal, že mi to před bránu prohodí, a podařilo se. Chtěl jsem to dát gólmanovi mezi nohy, ale nemělo to razanci, odrazilo se to zpátky ke mně, a tak jsem do toho plácnul a vzápětí jsem si řekl, je to asi gól, a opravdu byl.
Euforie Ocelářů po brance v prodloužení znamenající postup do čtvrtfinále
Takový husarský kousek podruhé, to jistě potěší?
Před prodloužením jsem se v šatně ptal, jestli někdo v něm dal dva góly za sebou. Tím nechci říct, že jsem tomu vyloženě věřil. Prosadil jsem se však minule, a tak mi víra nechyběla. Věděl jsem, že šance přijde a doufal, že ji využiji.
Minutu před koncem základní hrací doby dostal čtyřminutový trest Daniel Kurovský. Z něj si tři minuty odnesl i do prodloužení. Jak velký to byl pro vás problém?
Moc ne. Oslabení jsme vůbec nehráli špatně, takže jsme si věřili, že to ustojíme. Horší bylo to, že sil ubývá, protože brání jen pár hráčů a ti ostatní sedí. Kdybychom nerozhodli, hrálo by se dál a na ledě by z naší strany bylo část hráčů mrtvých a část bez tempa. Naštěstí jsme se tím už dál nemuseli zabývat.
Zleva Ondřej Kovařčík z Třince a Daniel Kurovský z Třince.
Olomouc se do předkola kvalifikovala z postupujících týmů jako poslední. Bylo to poznat?
Určitě ne! Hráli výborně, udělali nám to těžké a skvěle jim chytal Matěj Machovský. Jsme strašně rádi, že jsme to zvládli ve třech utkáních.
Jak už jste zmínil, máte nějakou dobu na odpočinek. Ten se před čtvrtfinálovou sérií s Hradcem Králové asi hodí?
Nepochybně. Je to důležité. Hodně to pomůže. Hrát budeme až příští pátek. Volno se tak vyrovná. Možná my budeme více rozehraní. Může to být naše malá výhoda. Uvidíme.
Pomoci by vám psychicky mohlo i to, že jste všechny tři zápasy vyhráli těsně?
Je to tak. Dokázali jsme si, že jsme schopni zvládat i utkání, která se pro nás nevyvíjí optimálně. Pořád to totiž bylo vyrovnané, museli jsme hrabat na sto procent, blokovat střely, nic nepodcenit. Dodá nám to jistě sebevědomí.
Co můžete čekat od Hradce Králové?
Na to teď nemyslíme. Chceme si výhru a postup alespoň do půlnoci užít. Připravovat se začneme, až se zase sejdeme.
