Článek
Právě proti Dynamu se ukázal před dvěma roky v Lize mistrů ještě v dresu finského Lahti. Poslední rok a půl ale Horký působí v Rögle, s nímž loni došel až do finále nejvyšší soutěže. „Jsem moc spokojený, nemůžu si na nic stěžovat. Liga je kvalitní, tým máme dobrý,“ pochvaloval si.
V Plzni ale Rögle sílu nepotvrdilo. Za celý zápas si vypracovalo jen patnáct střel. „Vlítli na nás, byli jasně lepší. Hráli jednoduše, dobře napadali a nenechali nám čas na rozehrávku. Nedělali chyby a trestali ty naše,“ smutnil.
Horký se smolně přimotal ke druhému inkasovanému gólu, kdy ho do ucha trefila tečovaná střela MacPhersona. Z následné dorážky se prosadil Katic, zatímco brněnský odchovanec v bolestech ležel na ledě. „Blbě mě to nastřelilo do ucha, ani si to moc nepamatuju,“ připustil. „Chtěli jsme pak s utkáním ještě něco udělat, ale nevytvořili jsme si pořádný tlak. Ani jsme neměli z čeho dát gól,“ věděl.
Mrzelo ho, že se více neukázal před zraky známých. „Dorazila mamka se ségrou a přítelkyně s celou rodinou. Ale moc toho od nás neviděli. Chceme to napravit v sobotu, kdy přijede i celá moje rodina,“ prohlásil před utkáním v Pardubicích, kam švédský celek vyrazí z Prahy, kde našel pro úvodní trip zázemí.
Los Ligy mistrů pro něj byl příznivý. Dvě venkovní utkání hraje Rögle v Česku a třetí ve slovenské Nitře. „Pro mě je super, že se tu zase můžu ukázat. Znovu uslyším češtinu a zahraju si proti klukům, které znám. Jen by to chtělo nějakou výhru,“ hořce se usmál.
Na vlastní kůži poznal, že kvalita extraligy nadále stoupá. „Pár let už v extralize nejsem, je o dost jiná, než když jsem odcházel. Spousta kluků se vrátila. Soutěž je dost kvalitní. Ale hokej je všude čím dál podobnější. Všechno je o bruslení, o soubojích a tlaku do brány,“ dodal.
