Článek
„Byl to největší zápas mojí kariéry, finále o olympijské zlato," začal Nedvěd vzpomínat na památný duel, který rozhodl slavným blafákem Peter Forsberg. „Odehráli jsme kvalitní zápas, vybavuju si, když jsme po třech nájezdech vedli už 2:0 a říkal si, že už nám zlato nemůže utéct. Uteklo... No tak teď jim to aspoň můžu vrátit i s úrokama," smál se.
Uvědomuje si ale, že to bude proti domácímu týmu s řadou hráčů z NHL setsakramentsky těžký úkol. „Švédové tu mají vynikající mančaft, je tam jedna osobnost vedle druhé. Musíme každý hrát na sto procent a mít na své straně i trochu štěstíčka. Takové zápasy často rozhodují přesilovky, takže kdyby se nám nějaký gól podařilo vstřelit, bude větší šance vyhrát," přeje si.
Dobrá atmosféra v hledišti?
A je rád, že nejdůležitější zápas turnaje je konečně tady. „Ty první zápasy byly takové všelijaké, nebylo to pro nás jednoduché, protože jsme nemohli rozdávat body. Teď z nás ta nervozita trochu spadla a hodně se těšíme. Už to bude o něčem jiném. Každá střela bude nebezpečná, rozhodnout může každá maličkost," je z jeho slov vidět, jak je natěšený.
Očekávat se dá také v hledišti pořádný hukot, ve čtvrtek večer snad dorazí hodně fanoušků. „Těšíme se na to, že bude dobrá atmosféra. I když drtivá většina publika bude fandit Švédům. Ale pořád lepší, než hrát před prázdnými tribunami jako v předchozích zápasech, to bylo hodně komorní. A když to bude co nejdéle 0:0 nebo dokonce povedeme, může to diváky zaskočit a Švédové pak znervózní," vidí ideální scénář.
Mládí vpřed
Pokud ale česká reprezentace neuspěje, je dost dobře možné, že to bude Nedvědova derniéra v národním týmu. „Já nad tím nějak nepřemýšlím, ale samozřejmě si uvědomuju, že je to docela realistické. Sice jsem se rozhodl, že příští sezónu hrát budu, ale že by to bylo i v reprezentaci... Přece jen už mi bude jednačtyřicet a říká se přece: mládí vpřed," zauvažoval na závěr český centr.
