Článek
Byla už tedy ve vás po gólu Redlihse na 3:2 malá dušička?
Jak jsme ten gól dostali, říkal jsem si, že výhra s Rusy byla zbytečná. Že nám ty získané body protékají mezi prsty. Pak se ale všechno vrátilo. Jak jsme proti Rusům nebyli favoriti a mohli jen překvapit, teď to bylo naopak. A na konci zápasu už to bylo skoro prohrané. Jsem rád, že se nám to nakonec podařilo obrátit.
Takže dva body berete?
S ohledem na inkasovaný gól na 2:3 je to hodně cenné vítězství. Byl to zápas dvou poločasů. V tom prvním jsme dali lehké góly, měli jsme navíc tři samostatné úniky. Dát třetí a čtvrtý, bylo by rozhodnuto. Jenže Masalskis se rozchytal a my ho nebyli schopni překonat. Ještěže jsme aspoň vyrovnali, mohlo to dopadnout hůř.
Ukazuje to na sílu týmu, jak se dokázalo s nastalou situací vypořádat?
Ano, ta síla v mužstvu je. Když si odpočineme, tak ani proti Švédsku nejsme bez šance.
V čem vidíte největší přednost svého mužstva?
V soudržnosti, bojovnosti, ochotě se fyzicky vydat do maxima a vyrovnanosti pětek. Jasně, máme mladé kluky, kteří hrají první mistrovství světa a chybičky se u nich dostavují. Stejně jako jsme ze skladby mužstva čekali, že proti teoreticky slabším týmům, které dobře brání a mají zahuštěnou obranu, se budeme těžko prosazovat.
Nemohla se na týmu projevit únava z náročného duelu s Ruskem?
Mohlo to tak být. Lotyši sice taky měli těžký zápas se Švédy, ale sehráli ho o čtyři hodiny dřív. Mohli jít do postele v jedenáct večer, zatímco my jsme v jednu v noci ještě večeřeli. Když se noc probdí, síly ubývají. Ale to není výmluva, měli jsme rozhodnout v přesilovkách.
Co jste v nich postrádal?
Tlak na bránu. Hráli jsme to u mantinelu. Kluci ze zámoří pořád vidí kluziště jako v Americe a chtějí od mantinelu dávat góly. Je potřeba jim opakovat, že odtud je to daleko.