Článek
Nadřeli jste se na druhé vítězství nad Slováky víc?
První zápas vyzněl jasně, na tu čtvrteční výhru 5:1 jsme chtěli navázat. Myslím, že jsme si vytvořili spoustu šancí, které jsme ale bohužel neproměnili. Zároveň jsme tam občas taky propadli, což bylo možná způsobené, že jsme to zase tolik nezatahovali a vznikly mezery mezi útokem a obranou. Proto to bylo otevřené do poslední chvíle, ale těší mě, že jsme utkání zase utrhli pro sebe.
Měl jste v rozstřelu hned jasno o způsobu zakončení?
Mám nějaké dvě nebo tři možnosti, jak nájezd zakončit, které různě zkouším a hned ta první se mi tam naskytla, takže jsem toho jen využil.
Viděl jste jakou kulišárnu nachystal zkušený slovenský útočník Richard Pánik na Šimona Hrubce při nájezdech, když špičkou čepele hole jen šťouchnul do puku?
Viděl jsem to poprvé v životě, ale bylo vidět, že je Pánik šikula. A pokud to takhle v ruce má, tak si může i takovou věc dovolit.
Jak jste pak ale snášel chvíle, kdy se čekalo na verdikt kouče Jalonena, kdo bude pokračovat v přípravě na šampionát?
Je to nepříjemná část, která se během kempu před mistrovstvím světa bohužel dost často opakuje. Kouč vždycky oznámí jména těch, kteří končí. Když neslyšíte své jméno, je to taková dost velký úleva, že zůstáváte.
Vy jste byl na šampionátu v Rize už před dvěma lety, tehdy se ale hrálo bez diváků. Letos by to byl ve stejném městě asi jiný zážitek, že?
Byl jsem tam, když to celé bylo v bublině, takže bych chtěl zažít i mistrovství s pravou atmosférou.
Takže jste byl v kabině hodně napnutý, jaký bude váš další osud?
Musel jsem čekat jako všichni ostatní. Vždycky je smutné, když někdo přípravný kemp opouští, jsme tady už nějakou dobu spolu, máme výbornou partu. Všichni chceme pokračovat dál a dostat se až na šampionát, jenže míst není tolik. Takhle je to dané a všichni víme, že přijde dost kvalitních kluků.
