Hlavní obsah

Osudová Štvanice obojživelníka Drobného

Praha je už pojedenácté dějištěm hokejového mistrovství světa, čímž se stává pořadatelským rekordmanem v celé historii šampionátu trvajícího už od roku 1920.

Foto: Ladislav Kandelar, ČTK

Jaroslav Drobný v československém dresu na pražské Štvanici v roce 1948.

Článek

Dát patnáct gólů na domácím mistrovství světa je sen, který se málokomu splní. Jeden z nejslavnějších sportovních obojživelníků Jaroslav Drobný, jenž hrál tenis ještě o něco líp než hokej, tenhle výkon jen tak z voleje předvedl na pražském šampionátu v roce 1947. Na místě, které bez přehánění mohl nazvat svým domovem.

Drobného otec správcoval na tenisových kurtech I. ČLTK na Štvanici. Přes léto se jeho synátor proháněl na antuce s raketou, v zimě se přesunul na kluziště na druhém konci ostrova a brával si k tomu do ruky hokejku. V osmi letech s ní okouzlí světoběžníka Josefa Malečka, v sedmnácti absolvuje svoje první MS ve Švýcarsku 1939, kde jeho gólem Československo dlouho vede nad vysoce favorizovanou Kanadou.

Dobový tisk popisuje Drobného jako vynikajícího ‚dribléra‘, který prokličkuje přes tři hráče, nebojí se tvrdých bodyčeků a nevadí mu ani zrakový hendikep. Za války tenis trochu zanedbává a na suchu se věnuje bandy hokeji. Po osvobození však bílému sportu znovu propadá a nejspíš by kvůli němu obětoval i start v Praze. Nebýt zranění a předčasného návratu z turnajů v Indii.

Proslulý kouč Mike ‚Matěj‘ Buckna, který má na starosti reprezentační tým země svých rodičů, odmítá návrhy velkého šéfa Vladimíra Zábrodského, aby do nominace zařadil jeho bratra Oldřicha. A raději si počká na Drobného. Z 85 gólů, které domácí tým soupeřům na Štvanici nadělí, jich má místní patriot na svědomí skoro pětinu. Pět jich nasází Rumunům i Belgičanům, čtyři Polákům, jeden Američanům.

Po porážce 1:2 se Švédskem se Čechoslováci s titulem pomalu loučí, ale senzační výhra Rakušanů nad Tre Kronor jim ho zase přihrává. O rok později má Drobný Bucknovu důvěru znovu na olympiádě ve Svatém Mořici. Poslední z jeho reprezentačních gólů je zároveň vítězným v duelu s USA.

Tenis pak nad hokejem definitivně vítězí a Drobného nezviklá ani nabídka Boston Bruins z NHL na 20 tisíc dolarů za sezonu. Mnohem víc na něj v té době doléhá poúnorová československá realita. V červenci 1949 odmítá příkaz komunistických orgánů na okamžitý návrat z turnaje ve Švýcarsku. Doma je označen za emigranta, vyvrhele. Jeho jméno se zmiňuje jen šeptem.

Foto: Profimedia.cz

Jaroslav Drobný na travnatém dvorci ve Wimbledonu v roce 1953.

Jen ze zpráv ‚štvavých vysílaček‘ se lidé v Československu dozvídají, že pod vlajkou Egypta vyhrává dvakrát French Open (1951, 1952) a Wimbledon (1954). Na bývalou vlast ale Drobný nezanevře. „Neskutečně mi pomohl. Radami i celkovým přístupem,“ děkoval trojnásobný grandslamový šampion Jan Kodeš.

Z československé hokejové historie je však Drobný vymazán. Až v roce 1985 se může vrátit do Prahy, když dostává pozvání na světový šampionát jako čestný host. Zážitek to ale není moc příjemný. „Mnozí lidé se ke mně doma vůbec nehlásili, ba někteří se dokonce báli odpovědět na pozdrav,“ píše se v knize Zapřené generace. Obětovaní šampioni.

MS v hokeji 2025

88. ročník mistrovství světa v hokeji je na programu v termínu od 9. do 25. května 2025. Hostit jej bude Švédsko a Dánsko, konkrétně Stockholm a Herning. Zlatou medaili bude obhajovat česká reprezentace v čele s trenérem Radimem Rulíkem.

Štvanický areál, jak ho Drobný znal, už v té době nestojí a na jeho místě se buduje nový centrkurt. Úvahy, že by po roce 1989 přesídlil z Anglie do Prahy, také nakonec zamítá. Umírá v Londýně v září 2001, měsíc před 80. narozeninami. O deset let později je zbořen i Zimní stadion Štvanice. Místo opředené legendami, které Drobný nejen v roce 1947 pomáhal stvořit.

Související témata: