Článek
Tampere (od našeho zpravodaje) - Ta národní tým potkalo po devadesáti letech.
Nastoupil jste osmnáct hodin po příjezdu do Tampere. Jak těžké to pro vás osobně bylo?
Nebral jsem to, že bych to měl mít těžké. Těšil jsem se na zápas v nároďáku po pěti letech. Je pravda, že jsem nějakých šest týdnů nehrál, ale nebylo to tak, že bych se nějak trápil. Spíš jsem si chtěl užít každou minutu na ledě.
Jste o to víc zklamaný z porážky?
Představoval jsem si úplně jinak, že půjde o vítězné utkání s českou hymnou na konci. Nechali jsme to dojít do krajnosti, zápas měl být z naší strany rozhodnutý daleko dřív. Šance na to byly, nepovedlo se je proměnit. Na můj vkus tam bylo málo střel. Taky mi přišlo, že jsme hráli jen okolo brány a netlačili se před ní. Tohle musíme zlepšit do dalších zápasů.
Dostávalo se mužstvo do křeče?
Neřekl bych, povzbuzovali jsme se na střídačce i v šatně. Z toho mám dobrý dojem. I když zápas s Rakouskem musíme vyhrávat, to nelze popřít. Bohužel nechal jsme si půl minuty před koncem nechali dát gól a nedali žádný nájezd.
Může být příjezd dalších posil z NHL, Pastrňáka a Kämpfa, impulsem k probuzení uvadající reprezentace?
Experti Sport.cz hodnotí v pořadu Příklep extra porážku českých hokejistů s Rakouskem na MSVideo: Sport.cz
Nemyslím, že by mužstvo nežilo a o přínosu Pasty se nemusíme vůbec bavit. Je to vynikající, rozdílový hráč, který rozhoduje zápasy. Že dorazí, to nám určitě pomůže do dalších zápasů. Ty nejdůležitější, v nichž půjde o všechno, nás čekají.
