Závěr mě úplně pohltil, přiznal Nečas. Na oslavy si dá týden, práci si bude hledat až pak

Můžu, teď už je to jedno. Měl jsem zlomený prst na noze a špatné žebro. Nebylo to nic, co by se mělo hraním zhoršit. A co by nevyřešilo pár prášků. Vzal jsem si je a byl jsem v pohodě připravený na zápas. Fanoušci nás povzbuzovali tak, že jsem na zranění nemyslel.

(usměje se) Ne, koho to zajímá? Nikdy nevíte, kdy se mistrovství světa do Česka vrátí, mohlo to být jednou za život. V hlavě jsem byl připraven na to, že prostě přijedu. Šampionát jsem sledoval už na dálku v televizi. Viděl jsem tu neuvěřitelnou atmosféru, jak celá země sleduje hokej. A cítil tu energii, kterou nám fanoušci dávají. To oni nás dotlačili až na vrchol.

O to se teď nestarám. Co se stane, to se stane, agenti to budou mít na starosti. Teď si dáme týden na oslavy, pak to budu řešit.

Jak už jsem párkrát řekl, svůj nejlepší hokej hraju, když si ho užívám. A já si to tady užíval na sto procent. Nehrál jsem za reprezentaci šest let. To, že jsem mohl být tady se všemi těmi kluky, s tímto týmem, je neuvěřitelné.

Asi těch posledních patnáct vteřin. Ty si budu pamatovat po celý zbytek života. Nebyl jsem schopen ani oslavovat, úplně mě to pohltilo.

To jsem. Těžko se to vstřebává. Chvilku tomu musíme dát a řádně to oslavit. Vždyť tohle je sen každého z nás. Neskutečný zážitek.

Hráči jako Petr Koukal u nás byli jako bohové, všichni jsme k nim vzhlíželi. Když je mistrovství, tak každý pustí televizi a kouká. Letos navíc mohli být lidi i v hale. Co k tomu říct… Mám strašnou radost.

Samozřejmě moc hezký. Odmalička jsem pracoval na tom, abych se na tuto úroveň a na takovou akci mohl dostat. Domácí mistrovství je něco, co se neodmítá. Jsem strašně rád, že jsem přiletěl, protože kdybych se na tohle díval v televizi, moc by mě mrzelo, že jsem u toho nebyl.