Článek
Asi je zbytečné ptát se, jestli si věříte.
Hlavně nechceme Toronto nijak podcenit. Je to výborný tým s hvězdami, mají tam hlavně vynikající útočníky v čele s Austonem Matthewsem.
Posledně jste Maple Leafs spláchli 8:1, ale začínáte dvěma zápasy venku. Tak jakou čekáte sérii?
Minulý rok jsme první dvě série s Floridou a s Carolinou začínali taky venku, pro nás to není nic nového. Pro mě osobně je to dokonce i lepší. Můžeme jen překvapit a odjet domů s lepším pocitem.
Vypadá to, že vaši klíčoví hráči Kučerov a Stamkos se na konci základní části dostali do ráže. Souhlasíte?
Určitě je dobře, že jsme skončili na vítězné vlně. Ale play off se hraje úplně jinak. Všichni víme, že nemůžeme hrát hurá hokej a potřebujeme vycházet z obrany, jako když jsme vyhráli dvakrát Stanley Cup. Hrát hurá hokej proti Torontu, to by nedopadlo dobře.
Před uzávěrkou přestupů jste se posilovali hlavně o útočníky. Zapadli dobře?
Jo, je to super. Nick Paul i Brandon Hagel jsou dříči, kteří umějí dávat i góly. S nimi jsme zase o něco silnější.
Myslíte, že letos by pro vás mohlo být play off svým způsobem o něco lehčí? Někdo si možná řekne, že už nebudete mít takovou motivaci, když jste vyhráli dvakrát po sobě...
Nevím, to uvidíme. My jsme pořád hladoví a chceme vyhrát potřetí. I když z nás soupeři mají respekt, tak máme na zádech terč. Tak to bylo celou sezonu, že nás chtěli všichni sestřelit.
Od ledna jste měl nepříjemnou sérii bez vstřeleného gólu, která se protáhla až na 28 zápasů. Jak jste to prožíval?
To byla taková klasická křeč, která někdy trvá pět, někdy dvacet utkání. Snažil jsem se hrát každý zápas stejně a makat. Čím víc se ale někdy snažíte, tím víc vám puk odskakuje. A když se někam postavíte, tak jde puk přesně opačným směrem. Hlavu jsem si tím ale nelámal. Věděl jsem, že to časem zlomím. A jakmile jsem dal gól, tak mi body zase přibývaly. Ale já nikdy nesoudil vlastní výkony jen podle branek a asistencí. Někdy vám naskáčou, ani nevíte jak. Pro mě je důležitý komplexní výkon.
Ve Východní konferenci bylo dlouho před koncem základní části rozhodnuto o postupující osmičce do play off. Bylo těžší hledat v únoru a březnu motivaci?
Asi bych lhal, kdybych řekl, že jsme všechny zápasy odehráli na sto procent, to ani nejde. Ale těch posledních osm už to tak bylo. Řekli jsme si, že se naladíme na play off a vyšlo nám to.
V závěrečném zápase jste porazili New York Islanders, za které možná naposledy v NHL nastoupil 45letý Zdeno Chára. Jak jste se rozloučili?
Gratuloval jsem mu, ale říkal jsem, že beztak nekončí (směje se). On sám ještě není rozhodnutý, každopádně měl úžasnou kariéru.
Před 10 lety Chára jako kapitán Bruins navštívil s týmem vítězů Stanley Cupu amerického prezidenta. Vy jste inauguraci v Bílém domě po odkladech absolvovali až před pár dny, jaká byla?
Byl jsem docela natěšený, i když politiku nemám rád a nezajímám se o ni. Ale nakonec se z toho vyklubal jeden z mých největších zážitků v životě. Už jen vidět všechny ty obrazy a artefakty nevyčíslitelné hodnoty bylo úžasné. A taky nás pozvali do Oválné pracovny.
Máte fotku, jak sedíte za stolem?
(směje se) To ne, sedl jsem si tam jen na gauč.
Tak třeba až přijdete s Lightning příště.
To by bylo skvělé, protože všichni víme, co by to znamenalo...
