Článek
Pro draftový rok udělal celkem překvapivou změnu. Ačkoliv už měl stabilní místo v hlavním kádru Mountfieldu, přesto se rozhodl vydat do zámoří. V juniorské OHL v dresu Peterborough však prožil povedený rok, nasbíral 66 bodů (34+32) v 64 zápasech, navíc přidal do sbírky druhou medaili na mistrovství světa dvacítek. „Celá sezona strašně rychle utekla,“ podotýká Novotný.
Teď prožívá nervózní čekání, kdo po něm sáhne na draftu 26. června v Buffalu. Tohle rozhodnutí totiž významně ovlivní jeho budoucnost. „Nějaké predikce jsou, ale já si to sám nechávám otevřené. Chci být co nejvýše, ale nepojedu tam s přehnanými očekáváními,“ svěřuje se produktivní křídelník.
Do zámoří s ním na draft odcestuje celá rodina. „Bude to neskutečný zážitek do konce života. O tomhle jsem snil celý život, takže se nemůžu dočkat, až uslyším svoje jméno,“ rozplývá se.
V NHL má jeden oblíbený tým. „Odmala jsme s bráchou fandili Philadelphii, hlavně kvůli Kubovi Voráčkovi,“ prozrazuje. Sám však dobře ví, že vybírat si nemůže. „Upřímně, nemám žádný vysněný tým, že bych si před draftem řekl, že hlavně chci, aby si mě vybrali oni,“ vysvětluje.
O Novotného projevila zájem široká škála organizací, což poznal sám český mladík minulý týden na NHL Scouting Combine, kterého se účastnilo 90 největších talentů. „Absolvoval jsem velké množství mítinků, celkem se 26 ze 32 týmů, což je docela dost. Hodně povídání, bylo to milé,“ vzpomíná.
Zástupci jednotlivých klubů si pro hráče často připravují i záludné a poněkud bizarní otázky, které se ale Novotnému vyhnuly. „Připravoval jsem se na ně, slyšel jsem o nich od kluků. Ale trochu mě zklamalo, že jsem žádné nedostal. Myslím, že reakce na takové dotazy ukáže hodně,“ tuší.
Stejně jako jeho konkurenti absolvoval i rozsáhlé fyzické testování v celkem patnácti disciplínách. „Je fajn, že jsme se mohli porovnat s dalšími kluky, které taky čeká draft. Odvezl jsem si hrozně moc zkušeností. Věřím, že mi to do budoucna pomůže,“ doufá.
Nejvíce zazářil ve shybech, kterých zvládl hned osmnáct, nejvíce ze všech hráčů a jen o jeden shyb zaostal za absolutním rekordem Jacka Hughese (nikoliv útočníka New Jersey, ale jmenovce působícího na farmě Los Angeles).
„Shyby jsou asi moje specialita. Vždycky jsem je měl dobré. Šel jsem na testy jako úplně poslední. Když jsem přišel ke hrazdě a viděl jsem největší číslo 17, vyhecovalo mě to. Věřil jsem, že to můžu překonat. Škoda, že to nestačilo na absolutní rekord,“ mrzí ho.
Při 186 centimetrech musel rukama tahat poctivých 93 kilogramů svalů. Právě na fyzické zdatnosti si zakládá i přímo na ledě. „V dospělém hokeji je síla hodně důležitá. Na svůj věk jsem postavou celkem vyspělý, ale ještě na sobě potřebuju pracovat,“ dodává Novotný.
