Článek
Co se ve vás odehrávalo, jakmile jste přicválal s kočárem na Pernštýnské náměstí?
Neskutečné pocity. Je to něco, na co budu vzpomínat až do konce života. Opravdu jedinečný zážitek. Koně k Pardubicím patří, jsem hrozně rád, že to město a klub takto zařídily. Moc za to děkuji.
A pak jste se podíval z pódia před sebe a viděl tolik lidí, kteří vás přišli pozdravit.
Jako malý kluk jsem byl jedním z nich, když se tady vyhrávaly tituly nebo sledovali nějaké zápasy. Pak jsem zavítal na zaplněné Pernštýnské náměstí jako hráč na pódiu po zisku titulu. Přijeli jsme někdy v jedenáct v noci z Brna. Teď to bylo dost podobné. Jsem rád, že jsem si to mohl prožít znovu.

Tomáše Noska přivítala spousta fanouškůVideo: Sport.cz
Před vámi přivezli trofej do Pardubic Milan Hejduk a Dominik Hašek. Jak se vám líbí srovnání s legendami?
Oni jsou opravdu legendami. Já se za ni nepovažuji, ale je mi ctí být ve stejné společnosti hráčů, kteří přivezli Stanley Cup do Pardubic.
Můžete pardubickou oslavu srovnat s americkou, kterou jste zažil poměrně ostře v červnu?
V Pardubicích to bylo hodně hektické. Musel jsem toho stihnout fakt hodně. A měl jsem na to jen pár hodin. Musel jsem si počínat efektivně.
Kam se Stanleyův pohár díky vám v Pardubicích podíval?
Byl jsem na snídani s rodinou, potom jsem ho vzal za dětmi na zimák. Aby viděli, jako já tenkrát, když ho přivezl Milan Hejduk, že ho může získat i kluk z Pardubic. Potom jsem ho přivezl na sportovní gymnázium, kde jsem úspěšně studoval. Následovala akce se sponzory opět v aréně.
Od vedení města jste dostal perníkový Stanley Cup. Necháte si ho, nebo ho sníte?
Perník mám sice rád, ale nechám si ho vystavený. Asi (směje se). I když taková vzácnost se nejí…
Ve Stanley Cupu už se objevilo šampaňské, pivo. Co jste si z něj dal vy?
Vybral jsem si ho už pro snídani. A musím dodat, že chutnala báječně.
Na Pernštýnské náměstí jste se vrátil s velkým pohárem po třinácti letech. V roce 2012 ale šlo o pohár za vítězství v české extralize, kdežto teď sem přišli lidé jen kvůli vám.
Jasně, tenkrát se zaplnilo náměstí hlavně kvůli pardubickému klubu. A bylo jich tady víc. Každopádně i tahle party je vážně super. Společně jsme si to strašně užili.

Útočník Tomáš Nosek přivezl do Pardubic Stanleyův pohár.
Co pro vás byl dnes nejemotivnější moment?
Projížďka s kočárem se svou rodinou. To jsou události, které uvíznou hluboko v paměti. Ale celý den byl opravdu výjimečný. Tolik úsměvů už jsem dlouho neviděl.
Kočár měl problémy vybrat jednu zatáčku těsně před náměstím. Nebál jste se, že se převrhne?
To bylo hodně husté. Trošku jsme chvilku obavy měli, trošku tam jiskřilo jednou, ale dopadlo to naštěstí dobře. Přežili jsme všichni ve zdraví. Kočí i koně byli výborní.
Jak hodně je náročné pořád zdvihat Stanleyův pohár nad hlavu?
Náročné. On je docela těžký, váží nějakých šestnáct kilo. Takže se pronese. Navíc se z něj pořád něco nalévalo (smích). A tlačil mě čas. Člověk chce stihnout pozdravit co nejvíc lidí. Bohužel den není nafukovací. O půlnoci už ho musím předat dál, aby si mohl užít oslavy i Vítek Vaněček.
Po sezoně jste prodloužil s Floridou smlouvu. Návrat do Pardubic se tedy minimálně o rok odložil.
Zatím to tak je. Neumím teď říct, kolik ještě budu roků za mořem. Chci vydržet v NHL co to jen půjde. Na druhou stranu majitel Dynama pan Dědek tvrdí, že má pro mě v šuplíku připravenou smlouvu (rozesměje se).

Šťastný Tomáš Nosek přivezl do Pardubic Stanleyův pohár.